Který šílenec vymyslel letní čas? Byl to prezident…

Na letní čas spousta lidí nadává, jiní na něj zase nedají dopustit. Kdo a proč tento posun vymyslel?

Pokládáme sice letní čas za moderní vynález, ale starověké civilizace k času přistupovaly mnohem pružněji než my. Měření času se přizpůsobovalo délce dne – takže u mnoha civilizací byly letní hodiny delší než ty zimní. Například staří Římané měli vodní hodiny vyrobené tak, že různé stupnice měřily čas v odlišným měsících. Rozdíly mezi délkou hodin byly poměrně výrazné, ta nejkratší trvala 44 minut, ta nejdelší až 75 minut!

V moderní době vůbec poprvé o tom, že bychom změnili čas, uvažoval americký vynálezce a pozdější prezident Benjamin Franclin. Stalo se to už roku 1784, ale Franklin tehdy myslel změnu spíš obrazně – jen chtěl přimět Američany, aby chodili dřív spát. Pro puritánského Franklina bylo výhodné, že by Američané chodili dříve do postele a o to dříve by vstávali do práce. Do praxe se však tento návrh nikdy nedostal.

Za všechno může válka

Přestože se o možnosti letního času diskutovalo i v 19. století, opravdovou změnu přinesla teprve válka, konkrétně 1. světová válka. Byl to důsledek úsporných opatření, k nimž musely sáhnout nejprve evropské vlády, ale později se k nim připojily i další země. První ho zavedli Švédové, pak po něm sáhli Němci a Rakušané. České země, jako součást Rakouska-Uherska, poprvé pocítily letní čas 30. dubna 1916 a vydržel v nich až do roku 1918. Když byl zrušen, lidé byli vládě za tento krok nesmírně vděční – letní čas si opravdu neoblíbili.

Stejně nepopulární byl letní čas i v jiných zemích, kde ho zavedli – v USA, Rusku nebo Velké Británii. Všude byl krátce po válce zrušen. Jen v Sovětském svazu se zalíbil natolik, že s ním začali experimentovat ještě víc. Komunisté si mohli ve své zemi dělat, co chtěli, takže hranici letního času všemožně posunovali. Občas začínal o hodinu, občas o dvě, ale někdy i o tři hodiny dříve.

Okupace přináší letní čas

Do Česka se letní čas vrátil s německými okupanty. Také oni chtěli šetřit každou korunu, a proto ho zavedli hned 1. dubna 1940. Platil pak i v zimě, a to až do roku 1941, pak už jen tradičně v letních měsících. Zajímavé hrátky s časem pak po válce prováděli i komunisté, například v zimě roku 1946-1947
Zavedli tzv. zimní čas, kdy byly hodiny posunuté o hodinu dozadu! Jedná se o světový unikát, nikde jinde nic takového neměli.

Každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979. Po několika letech se ustálilo pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl poslední březnový víkend (v noci ze soboty na neděli) a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší – trvá až do posledního víkendu v říjnu, čímž je letní čas zaveden po větší část roku než čas pásmový. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii, takže se přizpůsobilo i Česko.

V Rusku už zimní čas nebude nikdy

Rusko, jak jsme viděli, bylo vždy v prosazování letního času napřed. Letos se ale prezident Medveděv rozhodl udělat vysloveně skok vpřed. V únoru rozhodl o definitivním zrušení zimného času – 27. března se tedy Rusové rozloučí se zimním časem navždy; od tohoto data bude v Rusku vždy jen letní čas. I když navždy... Všechny změny letního času, jimiž Rusko ve 20. století prošlo, byly mašlené navždy

Kolik ušetří letní čas? Ani korunu!

Údaje z českých zemí nemáme k dispozici, ale zřejmě budou podobné jako ve vyspělých zemích. Podle současných výzkumů se dá říci, že letní čas nám neušetří ani korunu. Americká studie z roku 1976 zjsitila, že úspory získané přechodem na letní čas jsou tak malé, že se nedají ani spočítat. Naopak v Austrálii se dokonce spotřeba elektřiny s letním časem ještě zvýšila – konkrétně o 0,6 procenta. Je to proto, že v horkých letních dnech déle běží klimatizace.

Pro obchodníky je však letní čas opravdovým požehnání,. Podle studie magazínu Forbes z roku 1984 přináší sedm týdnů jarní změny americkým obchodním řetězcům 30 milionů dolarů v tržbách navíc.

A co na to ČEZ?

Mluvčí skupiny ČEZ Eva Nováková říká: "Jarní přechod ze zimního času na letní čas a podzimní přechod z letního času zpět na zimní bývá v elektroenergetice posuzován ze dvou pohledů – z pohledu vlivu na spotřebu elektřiny (denní, týdenní apod.) a z pohledu vlivu na tvar diagramu zatížení elektrizační soustavy (denního, týdenního apod.). Vliv na tvar diagramu zatížení je nesporný. Naproti tomu vliv na spotřebu elektřiny není zdaleka průkazný. Dříve se odborníci klonili k tomu, že zavedení letního času vede k úspoře v řádu několika desetin procenta roční spotřeby. Po roce 1990 však dochází postupně ke změně roční křivky odběru elektřiny, snižují se rozdíly mezi zimními maximy a letními minimy.

S tím, jak se postupně vyrovnává spotřeba během roku, kdy se zmenšuje rozdíl mezi spotřebou v zimě a v létě, se vliv zavedení letního času na spotřebu vytratil. "Letní čas" má nyní především význam v oblasti synchronizace s ostatní Evropou, protože jej zavádí všechny evropské státy. Zavedení letního času je uplatňováno i ve všech státech USA ( s výjimkou Alabamy) a v Kanadě.

Diagram zatížení - říkáme mu vlašťovka (pro představu na krajích diagramu, který zaznamenává zatížení soustavy po měsících od ledna do prosince, je zatížení vyšší, uprostřed letní propad) , jde o průběh spotřeby v čase, kdy v létě je logicky (v našich zem. šířkách) spotřeba nižší než v zimně. V posledních letech se diagram vyrovnává, to znamená, že v létě klesá spotřeba méně než tomu bylo před dvaceti lety (zahradní technika, bazény, klimatizace)."