Vědci odmítají plány na boj s kůrovcem na Šumavě

Národní park Šumava je podle vědců v ohrožení. Odborníci nesouhlasí s úředníky, kteří chtějí těžit dřevo i v bezzásahových oblastech.

Zatímco ředitel Správy parku Jan Stráský usilouje o vyhlášení kalamitního stavu kvůli kůrovci, odborníci namítají, že postup úředníků naruší přirozené procesy probíhající na Šumavě.

Odnesl by to údajně v první řadě zdejší ekosystém. Proti lýkožroutovi by totiž měly být nasazeny také chemické prostředky, které mají podle dborníků neblahý vliv i na jiné organizmy.

Ještě horší je kácení a těžba dřeva v dosud nezzásahových územích. Příroda tak podle expertů přijde nejen o materiál, který by postupem času poskytl přirozený domov pro řadu dalších organizmů, ale také o zdroj půdních živin, které by se z kmene uvolnily při tlení. Úzamí bude rovněž těžce poškozeno smýkáním padlých stromů a pojezdy těžké techniky.

„Z hlediska ochrany přírody, konec konců jsou to naturové biotopy, ptačí oblasti, v podstatě tím, že se Šumava přemění na holiny, tak tam rozhodně třeba takovému tetřevovi lepší domov nevytvoříme,“ uvedl Jaroslav Vrba z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Stráský má kromě odpůrců, také silné zastánce. Je mezi nimi například Svaz obcí Lipenska. Podle zastupitelů sdružení se turisté zdráhají navštěvovat lesy napadené kůrovcem. A okolní vesnice kvůli tomu finančně strádají.

Pro stanici Radiožurnál Stráský uvedl, že by první rozhodnutí o kácení stromů napadených kůrovcem v prvních zónách NP Šumavy mělo padnout do měsíce.

„To vyplývá z přírodních procesů, tedy z toho, že během měsíce vyletí kůrovec a tak rychle bychom měli říct kroky, které je nutno udělat v tomto období, aby se už zredukoval první nálet kůrovce,“ řekl Stráský.

Ekologové se již nechali slyšet, že v takovém případě se dobrovolně přiváží k stromům a nedovolí v jejich kácení.