Raketoplán Endeavour se šesti astronauty v pondělí dosáhl oběžné dráhy Země. Informuje o tom na své webové stránce americká vesmírná agentura NASA.
Do stavu beztíže vstoupil raketoplán v 9.05 SELČ - krátce poté, co odhodil vnější nádrž.
PODÍVEJTE SE NA REPORTÁŽ TV NOVA:
Na oběžnou dráhu ho navedly přídavné motory.
Vesmírný koráb vzlétl v 8.56.28 místního času (14.56.28 SELČ) z rampy na floridském Mysu Canaveral.
Podívejte se na přímý přenos z letu raketoplánu a záznam ze startu:
PODÍVEJTE SE NA ODDĚLENÍ RAKETOPLÁNU OD NOSNÉ RAKETY:
Mezi diváky na tribuně pro čestné hosty v Kennedyho vesmírném centru na mysu Canaveral byla kongresmanka Gabrielle Giffordsová, která se zotavuje z pokusu o atentát, při němž ji střelec zasáhl do hlavy. Její manžel Mark Kelly je velitelem letu.
PODÍVEJTE SE NA ÚSPĚŠNÝ START RAKETOPLÁNU ENDEAVOUR:
Kromě Kellyho posádku raketoplánu tvoří pilot Gregory Johnson a technici Michael Fincke, Greg Chamitoff, Andrew Feustel a Ital Roberto Vittori.
Z mysu Canaveral se loď vydala na šestnáctidenní vesmírnou misi, jejímž hlavním cílem je dopravit na Mezinárodní vesmírnou stanici magnetický spektrometr.
Zařízení v hodnotě dvou miliard dolarů (34,2 miliardy korun) slouží mimo jiné k pátrání po antihmotě. Antihmota vzniká například při interakci částic hmoty. Vzniká i při pokusech konaných na urychlovači LHC.
Na svou poslední pouť do vesmíru se Endeavour chystal už 1. dubna. Po něm už poletí jen Atlantis koncem letošního června. Raketoplán však sužovala série technických problémů.
Start amerického raketoplánu Endeavour se proto v dubnu nezdařil. Loď se měla vydat do kosmu v první polovině května. Nakonec byl její start odložen na pondělí 15. května.
Krteček se na let "těší"
Na palubě raketoplánu je i legendární postava Krtečka z českého dětského animovaného seriálu.Vzal si ji s sebou astronaut Andrew Feustel, který má české příbuzné.
| ČESKO má dalšího kosmonauta! DO KOSMU poletí KRTEČEK... Kresleného Krtečka si vezme do kosmu v osobním balíčku americký astronaut Andrew Feustel. Jak se Krteček pro NASA vyráběl? "Při realizaci jsme vycházeli z existujících vzorů, které jsme upravili do požadované velikosti, tvaru a funkčnosti. Následovala elektronická korektura a 12. 11. 2010 odjel Krtek pro NASA do Prahy k „předletové přípravě“ na cestu do USA," uvedl Blahoslav Dobeš, zástupce firmy, která Krtečka pro Endeavour ušila. "Za několik dní jsme už viděli první fotografii Krtečka, jak se na americké astronauty usmívá z paluby trenažéru raketoplánu v Houstonu," dodal Dobeš. |
Start raketoplánu Endeavour byl 29. dubna tři hodiny před zažehnutím motorů zrušen. Objevila se závada na ohřívači napájecích jednotek, který zajišťuje, že na oběžné dráze nezamrzne palivo určené k manévrování raketoplánu. Technici vadné součástky vyměnili a pozdější zkoušky potvrdily, že zařízení již funguje.
Na konci června poletí naposledy do vesmíru ještě raketoplán Atlantis. Poté NASA provoz těchto vesmírných plavidel po 30 letech ukončí.
Raketoplány - letadla, která startují jako rakety
Startujete v raketě (z rampy kolmo k zemskému povrchu) a přistáváte v bezmotorovém kluzáku na ranveji. Tak vypadá let americkým raketoplánem - křížencem letadla s raketou.
Éra flotily těchto vesmírných korábů se chýlí ke konci. V pondělí odstartoval na oběžnou dráhu raketoplán Endeavour. Po něm poletí už pouze Atlantis, který uzavře tři desetiletí trvající odyseu raketoplánů.
Raketoplány americké vesmírné agentury NASA skončí v muzeích. Zatím nebudou mít následovníky. Pouze jejich menší bezpilotní verzi bude ke špionáži používat Pentagon.
Pro vesmírná plavidla, která jako první umožňovala opakované použití, je to ústup ze slávy. Když raketoplány před třemi desítkami let začínaly létat do vesmíru, konstruktéři tvrdili, že to je začátek nové epochy.
Raketoplány však nesplnily všechna očekávání. Uvízly v polovině cesty. Konstruktéři jim nedokázali sestrojit vlastní raketové motory, které by je vynesly za hranici zemské přitažlivosti. Proto musí startovat "po staru", kolmo k Zemi a s přídavnými nádržemi.
Raketoplány jsou při startu připevněny k vnější palivové nádrži naplněné třaskavou směsí kapalného kyslíku a vodíku. Je to, jako byste seděli na sudu střelného prachu.
Především to je důvod, proč flotila raketoplánů nemá novou generaci.
Raketoplánu Columbia se v roce 2003 během startu z vnější nádrže odtrhl kus hmoty a udělal díru do ochranného pláště křídla. Při sestupu do atmosféry se do tohoto místa dostal horký vzduch, který narušil jeho soudržnost a způsobil rozpad raketoplánu.
V případě klasické rakety s vesmírným modulem by se to nestalo. Modul je při startu upevněn před raketou.
Právě zkáza Columbie byla hlavním důvodem, proč NASA ustoupila od koncepce, která pochází z počátku 70 let dvacátého století. Vesmírná agentura sice přídavné nádrže i plášť raketoplánu vylepšila, riziko však zůstává
To jsou základní údaje o raketoplánech:
• Raketoplány NASA jsou první vesmírné lodi umožňující opakované použití - kromě externí palivové nádrže, která je po startu odhozena a shoří v atmosféře.
• Plán vyvinout raketoplány pro cesty do vesmíru vyhlásil 5. ledna 1972 prezident Richard Nixon. Vývoj byl zahájen v dubnu příštího roku. První raketoplán - Columbia - vyletěl na oběžnou dráhu 12. dubna 1981.
• Firma Rockwell International pro NASA postavila celkem šest raketoplánů: zkušební Enterprise (který létal pouze v atmosféře), Columbii, Challenger, Discovery, Atlantis a Endeavour.
• Challenger a Columbia - ztroskotaly v letech 1998 a 2003. Challenger vybuchl při startu, Columbia se rozpadla při návratu na Zemi. Při každé z těchto havárií přišlo o život všech sedm astronautů na palubě.
• Sestava raketoplánu má tři částí: 1) vlastní raketoplán, 2) dva pomocné startovací stupně, které zajišťují 80 procent tahu při startu, 3) vnější nádrž, která při startu poskytuje palivo hlavním motorům raketoplánu a kterou raketoplán po startu odhodí. Sestava raketoplánu má délku 56 metrů, raketoplán 36. Vzletová hmotnost sestavy je 2 050 tun.
• Raketoplán startuje jako raketa. Ve vesmíru manévruje pomocnými motory, které používá také při sestupu, avšak jen v omezené míře. Raketoplán využívá během sestupu k brzdění především tření o atmosféru. To klade vysoké nároky na tepelnou izolaci lodě. Nakonec raketoplán klesá na ranvej jako kluzák.
• Program amerických raketoplánů nebyl jediný svého druhu. Rusové vyvinuli raketoplán Buran. Jeho první a poslední orbitální let se uskutečnil 15. listopadu 1988. Byl nepilotovaný, ale skončil úspěchem. Rusové však počátkem 90. let program Buran odpískali. Pokládali ho za příliš drahý. Také Evropská vesmírná agentura ESA plánovala raketoplán. Její letoun Hermes však skončil jen na rýsovacích prknech konstruktérů.
• Raketoplány NASA dosud startovaly na oběžnou dráhu 133krát. V pátek 29. dubna vzlétne Endeavour a po něm ještě v červnu Atlantis. Má to být závěrečný let flotily raketoplánů s pořadovým číslem 135.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz