Zemské jádro neustále přechází velkými změnami. Tvoří jej železná koule velikosti Měsíce, která podle fyziků částečně mrzne, ale také taje.
Zjištění publikované v časopise Nature může vysvětlit, jak vzniklio zemské železné jádro a jak tato obří koule vytváří planetární magnetické pole.
"Původ magnetického pole totiž stále zůstává velkou záhadou," uvedl fyzik Jon Mound z Leedské univerzity.
"Náš nový model ale vysvětluje některá měření. Předpokládá, že fyzika zemského jádra je pevně spojena s pohybem povrchových desek. To dosud nebylo zcela jasné," dodal Mound.
Železnou "kouli" obklopuje tekutá slitina železa a niklu pravděpodobně s příměsemi vzácných kovů.
V průběhu miliard let, kdy se jádro Země ochlazuje, je z něj se uvolňující teplo předáváno vnějším vrstvám. Tím se jádro ochlazuje a začíná mrznout. Pochopitelně v něm nepanují teploty kolem 0° Celsia. Bod tuhnutí žhavého tekutého železa je roven 1 535° Celsia.
Protože železo a ostatní kovy začínají při takto nízkých teplotách vytvářet krystaly, které jsou objemnější než původní tekutá látka, narůstá vnitřní průměr jádra. Každý rok se proto zvětšuje o jeden milimetr.:. Vlivem tektonických procesů dochází k neustálému posouvání zesmkých desek. Planeta tak bude za 50 milionů let vypadat zcela jinak než dnes.
| Čisté železo se vyskytuje ve dvou krystalických modifikacích: Při teplotě pod 911°C je stabilní železo s kubickou prostorově centrovanou mřížkou (BCC), které označujeme jako α-Fe. Při teplotách v intervalu 910 – 1392°C má železo kubickou plošně centrovanou mřížku (FCC) a označuje se γ-Fe. Nad teplotu 1392°C je stabilní opět modifikace s kubickou prostorově centrovanou mřížkou a nazývá se δ-Fe. Bod tání čistého železa je 1539°C. Zdroj: VSCHT |
Model Země s částečně mrznoucím jádrem ukazuje, že se pod seizmicky aktivní oblastí známou jako "Kruh ohně" v Pacifiku, kde se tektonické desky podsouvají jedna pod druhou, dostává na povrch značné množství tepla z jádra. Jádro se tak zároveň výrazně ochlazuje.
Naopak, ve dvou velkých oblastech na území Afriky a Tichomoří, kde je nejspodnější zemský plášť teplejší než zbytek planety, uniká ven z jádra méně energie. Vnější části jádra se díky tomu mohou více zahřívat a tyto regiony zpětně tají.
Vědci dodali, že procesy probíhající v zemském jádru jsou řádově mnohem složitější, než se dříve předpokládalo.
"Teorie však začíná vysvětlovat podstatu mnoha silných zemětřesení," uvedl spoluautor studie Sebastian Rost.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz