Syřané po tradičních pátečních modlitbách znovu v ulicích měst po celé zemi protestují proti režimu prezidenta Bašára Asada. Policie už zastřelila deset lidí.
Tisíce mužů, žen i dětí demonstrují ve městě Banias na západě země. Mnozí z mužů vyšli do ulic nazí do půl těla na důkaz, že nejsou ozbrojeni. Agentury Reuters a AFP informují o deseti obětech policejní střelby.
Policie proti davům použila varovné výstřely, avšak zprávy o zraněných či obětech z tohoto města známy nejsou. "Baniasem se nese střelba. Demonstrace vypukla, ačkoliv tu bylo v posledních týdnech zadrženo asi tisíc lidí," citoval Reuters mluvčího syrské pobočky mezinárodní Observatoře lidských práv.
ČTĚTE TAKÉ:
EU uvalí na Sýrii zbrojní embargo
Slzný plyn nasadila policie proti protestujícím ve městě Hamá, které je od Baniasu vzdáleno 70 kilometrů. Na dvou místech v ulicích tohoto města demonstruje na 20 000 Syřanů. Podobná situace panuje i ve městě Tel, kde se sešla tisícovky lidí. Tel leží poblíž hlavního města Damašku, na jehož předměstí se podle Reuters také protestuje.
V Homsu, který leží jižně od Hamá, už mají páteční protesty podle očitých svědků na kontě nejméně čtyři mrtvé, mezi nimi i jedno dítě. Policie tam prý spustila ostrou palbu do lidí. Další oběť hlásí městečko Sanamín nedaleko centra protivládních nepokojů Dará.
Povstání trvá od března
Protestují i Kurdové na severu země. V regionu Aín Arab poblíž severního města Aleppo vyjadřují nesouhlas s vládními represemi stovky lidí. Skandují "Ne násilí, ano dialogu!" nebo "Nejsme islamisté ani salafisté, chceme jen svobodu!". Demonstrace zasáhly i další města napříč Sýrií, Kámišlí, Darbasíju a Amudu na severovýchodě nevyjímaje.
Povstání proti vládě prezidenta Bašára Asada vypuklo v polovině března. Na kontě má od té doby přes 850 mrtvých. Syřané pokračují v protestech i poté, co režim splnil jeden z jejich hlavních požadavků a zrušil výjimečný stav, který v zemi platil od roku 1963.
Pětačtyřicetiletý Asad se postavil do čela země v roce 2000, kdy v prezidentském úřadě po třech desetiletích nahradil svého zesnulého otce Háfize Asada. Řídí vládní stranu Baas a hlásí se ke společenství alávitů, stoupenců šíitského islámu, kteří od 70. let minulého století zastávají klíčové posty ve vládních, armádních a policejních složkách.
Alávité a šíitové vůbec jsou v Sýrii v menšině, tvoří 12 procent z 23 milionů obyvatel země. Většinu populace představují sunnité, kteří se ovšem na moci podílejí jen omezeně. Křesťané, kteří mají v zemi desetiprocentní podíl, Asada podporují. Mají obavy, že by jej u moci mohlo nahradit fundamentalistické Muslimské bratrstvo.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz