Pět rad, jak správně zalévat zahradu

Bez vody se neobejde žádná správná zahrada. Ale voda se nejprve musí dostat na místo, kam patří.

Člověk by řekl, že na zalévání nemůže být nic těžkého: prostě se k rostlině nalije voda, a je to. Ale opak je pravdou – zalévání je doslova věda.

1/ Co zalévat
Nejvíc potřebují zalévat nedávno vysazené rostliny. Kritická doba se pohybuje mezi 4–6 týdny. Sucho trápí také trvalky, ovocné stromy a keře vysazené před několika lety. Co se týká půdy, zalévání potřebují hlavně rostliny rostoucí v půdě, která má málo humusu. Stejně žíznivá je i písčitá půda. Na spotřebu vody jsou pochopitelně náročné rostliny s hlubšími kořeny, například růže, a popínavky. Přednostně by měly vláhu dostat i rostliny, které jsou v těsné blízkosti (asi půl metru) domu.

2/ Kdy zalévat
Stejně důležité je zvolit správný čas na zálivku. Ideální je buď brzké ráno nebo pozdější večer. To jsou doby, kdy už slunce nemá takovou sílu, takže rostliny nepopálí. Jestli rostliny zalít potřebují, se dá zjistit jednoduchým testem: když je půda suchá v hloubce 10 centimetrů, je na zálivku nejvyšší čas. Frekvence zalévání se liší rostlinu od rostliny. Každodenní zalévání většinou spíš škodí; často přidávaná zálivka totiž zůstává jen na povrchu a zbytečně se odpaří. Voda by se měla ideálně dostat až ke kořenům, aby mohla pořádně působit.

3/ Kolik vody použít?
Množství použité vody bývá nejčastějším problémem. Nezkušený zahrádkář často zvolí příliš malé, nebo naopak příliš velké množství zálivky. Objem vody se liší podle rostliny, ale obecně platné pravidlo říká, že vhodná je vydatná zálivka jednou za několik dní o objemu asi 5–20 litrů na metr čtvereční.

4/ Jak zalévat
Existují dva základní způsoby, jak zalévat. Plošné zalévání se hodí hlavně na větší plochy, voda se nesměřuje přímo na kořeny. Hodí se například na zalévání trávníků, kropení velkých záhonů s květinami nebo třeba na zeleninu. Hodí se na ně konvice s rozprašovací trubicí, postřikovače a ostřikovače.

Druhý způsob, kterému se říká bodové zalévání, se víc hodí na větší, spíš osaměle rostoucí, rostliny. Snažíme se při něm dostat vodu přímo ke kořenům, aby zásobovala tam, kde je jí nejvíc potřeba. Pro bodové zalévání nejvíc využijete klasickou konvici – pozor jen na sílu proudu. Když budete lít z velké výšky, můžete rostlinku poškodit.

5/ Abyste nemuseli zalévat
Tato rada je samozřejmě myšlená v nadsázce – bez vody se na zahradě neobejdete. Nejvíc je vody potřeba v létě; parna rostliny vysilují a vyčerpávají z nich vlhkost. Správně připravená rostlina však vedra vydrží poměrně dobře. Na jaře by se do půdy mělo vpravit přiměřené množství organické hmoty schopné absorbovat a uchovat vláhu. Už při sázení by se měla půda dostatečně zvlhčit, přinejmenším do hloubky kolem čtvrt metru. Přežití pomáhá i jarní mulčování - půda pod mulčem zůstane v suchém období vlhká a v horkých dnech se nepřehřívá.