Jak uskladnit kořenovou zeleninu do jara

Kořenová zelenina je bohatým zdrojem minerálních solí, sacharidů a vitamínů, navíc je to tradiční záležitost naší národní kuchyně. Jak si tyto zdroje ale uchovat až do jara?

Ve sklepě jí bude dobře

Nejlepším místem je samozřejmě sklep na chatě. Na panelákové sklepy zapomeneme, ty jsou totiž moc teplé, takže naše chata nám poslouží přes zimu i jako zásobárna vitamínů. Sklep bychom ale měli před tím, než do něj zeleninu dáme, uklidit a vyčistit. Plísně a různé choroboplodné zárodky nejsou dobrými společníky pro naši zeleninu. Můžeme použít sirné svíce na vysíření a také vápenné mléko na stěny i podlahu.

Pravidlem je, že uskladňujeme pouze nepoškozenou zeleninu. Na to pamatujeme už při sklizni, k vyrývání kořenové zeleniny jsou nejlepší rycí vidle. Poškozené kusy zeleniny totiž rychle zahnívají a hniloba se nám pak rozšíří i na ty zdravé. Zeleninu tedy nejdříve očistíme, omyjeme a osušíme. Takto ošetřenou ji pak dáme do připraveného sklepa. Tradičně se kořenová zelenina dává do písku nebo rašeliny, ovšem pozor, obojí musí být vlhké, nikoliv však mokré. I tak ale během zimy musíme písek zvlhčovat, protože vysychá a s ním by sesychala i naše úroda.

Teplota ve sklepě by neměla přesahovat 4 °C, nemusíme se tedy bát ani přes zimu ve sklepě větrat, je to dokonce lepší, než jej mít stále zavřený. Pokud přes zimu na chatě nejsme, měli bychom ji ale čas od času navštívit kvůli kontrole a při té příležitosti ve sklepě vyvětráme. Při tom zkontrolujeme i zeleninu, zda nám přece jen něco nehnije a úložný písek či rašelinu zvlhčíme vodou.

Mrkev vydrží bez problémů při teplotách kolem nuly při 90procetní vlhkosti i půl roku, můžeme ji ukládat i volně do bedniček, pokud nemáme písek. To petržel uložení do písku potřebuje, aby neztrácela na váze. Lepší je skladovat větší a nerozvětvené kusy, jinak jí vyhovují stejné podmínky jako mrkvi. Celer na uskladnění zbavíme natě i kořenů a kontrolujeme jej hlavně v předjaří, kdy má největší sklony k plesnivění. I jemu se lépe daří v písku. Pokud pěstujeme i pastinák, tak ten vydrží přes zimu i na záhoně, ale můžeme jej uskladnit stejně jako mrkev.

Horší je to s červenou salátovou řepou, ta má trvanlivost jen zhruba tři měsíce a je méně odolná v deštivých letech. Uskladňujeme ji také v písku, volně uložená ve sklepě vydrží ještě méně. Ředkev můžeme také úspěšně skladovat, stejně jako mrkev, při teplotách kolem nuly vydrží i pět měsíců. Ovšem pozor, s ředkvičkami neuspějeme, ty totiž velmi rychle vadnou a nejsou pro skladování vhodné. Křen zimu bez úhony přečká na záhoně, takže skladujeme jen tolik, kolik zrovna potřebujeme, nejlépe také uložený v písku či rašelině.

Skleník jako sklep?

Pokud máme na zimu skleník prázdný, můžeme jej stejně dobře použít k uskladnění kořenové zeleniny jako sklep. Musíme ale dávat pozor, aby zemina v něm nepromrzla. Zeleninu založíme do záhonů a ty při příchodu mrazů přikryjeme listím nebo silnější netkanou textilií. Při větších mrazech můžeme přidat další vrstvu třeba z bublinkové fólie. Skleník můžeme použít k uskladnění, i když jsme zeminu vyvezli pryč, stačí do něj dát zeleninu založenou v bedýnkách s pískem a ty opět dostatečně přikrýt.

Pokud ale nemáme už nikde místo, je tu ještě jedna možnost. Zeleninu opět nejdříve očistíme a omyjeme. Tu pak chvíli povaříme v osolené vodě, ale opravdu jen povaříme, nikoliv uvaříme. Po té ji nakrájíme, dáme do sklenic a zavíčkujeme. Sklenice pak při 80 °C 25 minut sterilujeme, necháme je dnem vzhůru vychladnout a máme zeleninu připravenou na zimu.