PŘEHLED: S jakou školou máte šanci na nejlepší práci

Získáte díky vysoké škole lepší uplatnění na trhu práce? Záleží i na tom, co a kde vystudujete. Sestavili jsme pro vás přehled nejlépe hodnocených škol a zjistili, jak si v něm stojí české vysoké školy.

Chcete-li si zvýšit vzdělání, právě teď byste se měli rozhodnout, na jaký obor se přihlásit. Termín podání přihlášek totiž na některých školách končí již 31. ledna, většina z nich je přijímá až do konce února.

Pokud nevěříte úrovni českého vysokého školství, můžete se vydat na některou ze světových univerzit. Podle většiny žebříčků, které hodnotí kvalitu vysokých škol, se ty nejlepší nacházejí zejména ve Spojených státech a v Británii.
 

Podle aktuálních výsledků jednoho z žebříčků, který každoročně sestavuje společnost Quacquarelli Symonds, je nejlepší vysokou školou britská univerzita Cambridge. Na druhé pozici za ní následuje Harvard, v závěsu za ním třetí Massachusetts Institute of Technology. Z nám nejbližších univerzit se nejvýše umístila ETH Zürich, které patří 18. místo. Jedinou českou univerzitou, která se mezi tři sta nejlepší vysokých škol probojovala, patří Univerzita Karlova na 276. místě.

Každý žebříček ale sleduje zřejmě poněkud odlišná kritéria kvality. Další z prestižních žebříčků, Times Higher Education, totiž prvenství mezi univerzitami přisoudil Kalifornskému technologickému institutu, za kterým následuje Harvard a Stanford. Karlova univerzita je v tomto hodnocení na 301. až 350. místě.

A do třetice: podle tzv. šanghajského žebříčku, oficiálně žebříčku ARWU (Academic Ranking of World Universities), který jmenuje 500 nejlepších univerzit světa, je tou nejlepší univerzitou světa Harvard, následovaný University of California. Pražská Univerzita Karlova skončila na 201. až 300. místě.

Jaká kritéria se vlastně sledují? "Kritéria hodnotících žebříčků jsou různá, některé z nich se zaměřují spíše na hodnocení kvality vzdělávání, jiné preferují spíše vědu a výzkum. Obecně mezi častá kritéria patří např. citovanost univerzitních odborníků, kvalita a produkce vědeckých publikací, úspěšnost v řešení výzkumných záměrů, mezinárodní spolupráce apod." vysvětluje tiskový mluvčí Univerzity Karlovy Mgr. Václav Hájek.

A právě tato hlediska v posledních letech české vysoké školy sledují, aby dostihly úroveň zahraničních institucí a posunuly se na žebříčcích o něco výše. "V posledních letech významně vzrostla vědecká publikační aktivita Univerzity Karlovy," popisuje detailněji Mgr. Václav Hájek. "Univerzita Karlova se soustavně snaží vytvářet takové podmínky, aby se zvýšila také relativní produkce na jednoho vědce, především ve srovnání s předními světovými univerzitami. Dále usiluje o rozvíjení mezinárodního prostředí na své akademické půdě. Celkově se UK zaměřuje především na podporu špičkového výzkumu a na další rozvíjení prestižního postavení vědecké univerzity."

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

V ČR roste počet vysokoškoláků i lidí bez vzdělání
Vysokoškolské studium nejlépe zvládají gymnazisté
Vyšší vzdělání přináší lepší pracovní uplatnění

Snaží se ale i další české vysoké školy, například Vysoká škola ekonomická. " Usilujeme o vytvoření kvalitních a prestižních oborů studia v angličtině, abychom měli zahraniční absolventy, kteří budou reprezentovat dobré jméno školy v zahraničí," popisuje Ing. Jan Martin Rolenc z Vysoké školy ekonomické. "Usilujeme také o to, aby se více našich vyučujících podílelo na výuce a výzkumu na našich partnerských školách v zahraničí. Našim vyjíždějícím studentům a stejně tak přijíždějícím zahraničním studentům se snažíme poskytovat kvalitní servis prostřednictví našeho Oddělení zahraničních styků a organizace „Buddy System“ – pobočky mezinárodní studentské organizace ESN apod. Všichni vyjíždějící studenti jsou vybíráni podle přísných kritérií a všem je poskytnut finanční příspěvek na výjezd ve formě stipendia." Možností studia na partnerských univerzitách v zahraničí se studenům nabízí dostatek - VŠE má 164 zahraničních partnerských škol po celém světě. V roce 2011 vyjelo do zahraničí studovat 566 studentů a na škole studovalo v angličtině 678 cizinců. Přednášeli zde učitelé z 28 zemí celého světa v pěti světových jazycích.

VŠE se rovněž může pochlubit prestižními oceněními. Neprobojovala se sice do žebříčků nejlepších světových univerzit, ale v rámci svého oboru patří k těm nejlepším. Již čtyřikrát byla vyhlášena „1st Business School in Eastern Europe“ v rámci mezinárodního rankingu Eduniversal. Fakulta podnikohospodářská opakovaně uspěla v rankingu Financial Times, díky čemuž se VŠE umístila na 70. místě mezi evropskými business školami.

O co je největší zájem?

Jaké obory teď nejvíce letí a jaké jsou pak šance na uplatnění? I to si vysoké školy pečlivě sledují.

"O studium na VŠE je dlouhodobě vysoký zájem, počet přihlášek na bakalářské obory obvykle trojnásobně přesahuje počet přijatých," upozorňuje Ing. Rolenc. "Největší zájem byl v loňském roce o obor Podniková ekonomika a management (3 332 přihlášených), Mezinárodní obchod (1 512) a Informatika (1 085). Nejobtížněji se zájemci dostávali na obory Arts management a Multimédia v ekonomické praxi (9,4x více zájemců než možnost přijetí), Mezinárodní studia – diplomacie (6,9 x) a na obor Podniková ekonomika a management (5,6x)."

Zdroj: TN.cz

Na Univerzitě Karlově je nejatraktivnějším oborem medicína. "U gymnazistů je medicína na prvním místě," vysvětluje Mgr. Hájek. "Zvýšil se také zájem o přírodovědné obory. Největší zájem je v poslední době o studijní obory v rámci studijních programů např.: Všeobecné lékařství, Biochemie, Právo, Psychologie, Fyzioterapie, Politologie, Mediální a teritoriální studia, Fyzika, Geologie, Geografie, Anglistika-amerikanistika, Pedagogika atd." Zdá se, že přírodovědné a lékařské obory jsou nejen atraktivní ke studiu, ale i z hlediska uplatnění. Dle výzkumů Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK ukazuje srovnání vysokých škol na vysokou úspěšnost především absolventů lékařských a právnických fakult a přírodovědných oborů.

Má i dnes člověk s vysokoškolským vzděláním vyšší šance na uplatnění? Podle Mrg. Václava Hájka je nezaměstnanost absolventů UK nejnižší v rámci českých vysokých škol. "Přes 90 % z nich má už v době promoce zajištěné zaměstnání, případně další studium," popisuje tiskový mluvčí Univerzity Karlovy.

Také VŠE sleduje úspěšnost a šanci na uplatnění svých absolventů. "V rámci školy jsme pro tento účel zřídili specializované pracoviště – tzv. Rozvojové a poradenské centrum," přibližuje Ing. Rolenc. "To provedlo v letech 2009 a 2011 průzkum „Kariéra absolventů VŠE a její vývoj“. Ukázalo se, že např. zkušenost s prací již během studia na VŠE má 70 % našich absolventů. Absolventi nejčastěji pracují na pozicích jako asistent auditora či daňového poradce, controller, finanční analytik a specialista řízení rizik, specialista PR a marketingu, projektový manažer, odborník HR a vzdělávání, odborník pojišťovnictví a peněžnictví, projektant a analytik IT a samostatný účetní a fakturant apod. Hrubý měsíční příjem absolventů po ukončení školy nejčastěji spadá do kategorie 24 001 až 30 000 Kč; 4 % absolventů pracuje v zahraničí, téměř 85 % v Praze."