Zajímavosti o ŽIRAFÁCH: Co všechno jste možná nevěděli

Žirafa je nejvyšší suchozemský obratlovec světa a žije v několika poddruzích v Africe na jih od Sahary. Přečtěte si, čím se živí, jak se rozmnožuje a další zajímavosti o jejím životě.

Žirafí samice dosahují výšky 4 až 4,5 metru, samci potom 5 až 6 metrů. Vedle zraku mají žirafy také skvěle vyvinutý sluch a čich, s jehož pomocí si vybírají vhodnou potravu, cítí predátory a samci kontrolují samice, zda nejsou v říji. Žádné dvě žirafy nemají stejné kresby na srsti.
 

Potrava
 

Hlavní potravou žiraf jsou listy a mladé výhonky různých stromů a keřů, především akácií, které jsou vybavené dlouhými trny. Aby se o ně žirafa nepopíchala, má kůži na tlamě velmi tuhou a porostlou i zevnitř srstí, a vnitřek pysků i povrch jazyka jsou pokryty velice hustými slinami. Jazyk je navíc dlouhý a ohebný, takže pronikne mezi větvemi až ke kýženému soustu.
 

Žirafy se nepasou jenom vysoko v korunách stromů, jak si lidé někdy myslí, ale naopak často vyhledávají spíše středně vysoké až nižší keře. Pastvou tráví zhruba 12 hodin denně a částečně se pasou i v noci.
 

Způsob života
 

Žirafy žijí v poměrně volných stádech, která bývají často rozptýlená na ploše až jednoho čtverečního kilometru, navzájem se ale žirafy ve stádě dobře znají. Žirafí samci přibližně ve 3 letech opouštějí rodné stádo a sdružují se do takzvaných mládeneckých skupin. Plně dospělí samci pak žijí samotářsky a až při hledání říjných samic se toulají od stáda ke stádu.
 

Rozmnožování
 

Žirafí samice přichází do říje každých čtrnáct dní. Během této doby se páří s nejsilnějším samcem, který si ji brání před ostatními. Své mládě přivádí na svět po 14 měsících březosti, zpočátku se s ním drží stranou a většinu dne ho nechává ukryté v trávě, aby ho neprozradila predátorům. Starší mláďata se připojují ke stádu a den tráví v "jeslích“.
 

Prostředí
 

Žirafy obývají ostrůvkovitě značnou část Afriky, žirafa Rothschildova, kterou chovají v pražské zoo, žije ale jen na malém území v Ugandě a v Keni. Typickým prostředím, ve kterém žirafy žijí, jsou sušší, křovinaté savany se stromy, narazit na ně ale můžete i ve světlých lesích a tu a tam i v hustějším buši.
 

Nepřátelé
 

Jediným přirozeným nepřítelem dospělých žiraf je lev, a i před ním se dovedou bránit, protože mají vynikající zrak, rychle běhají, jsou silné a v případě ohrožení kopou. Mláďata jsou však zranitelnější a mohou se stát kořistí lvů a hyen.
 

Kromě pytláků a lovců je u žiraf nejvýznamnějším zdrojem ohrožení ztráta životního prostředí. Žirafa Rothschildova je hned po žirafě západoafrické nejohroženější. V přírodě jich žije nanejvýš 650. Proto mají velký význam odchovy v lidské péči.