Vláda chce půjčit MMF 38 miliard! Co vy na to?

Koalice | Zdroj: Mediafax

Částku ve výši 38 miliard korun půjčí Česká republika Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) na stabilizaci eurozóny. Ve středu se na tom dohodli ministři vládního kabinetu Petra Nečase (ODS), agentuře Mediafax to potvrdil zdroj obeznámený s jednáním.

"Půjčka ve výši 1,5 miliardy eur je schválená," potvrdil Mediafaxu důvěryhodný zdroj.
 

PSALI JSME:

Zachráníme euro z vlastních kapes? Kalousek mluví o 38 miliardách!
 

"Řešení je doprovázeno státní zárukou za úvěry poskytnuté MMF," doplnil slova premiéra ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a dodal, že je to pro případ, kdyby MMF nebyl schopný půjčku splácet.
 

Ministr financí je nyní pověřený, aby požádal členy bankovní rady ČNB o poskytnutí devizových rezerv. "Nemůžu předjímat, jak se sedm členů bankovní rady rozhodne. Kdyby žádost zamítli, do 30 dnů budu muset vládě předložit alternativní řešení," vysvětlil další postup ministr Kalousek a zdůraznil, že ve středu schválená varianta je pro český rozpočet nejšetrnější.
 

Podle předsedy vlády tímto rozhodnutím Česko Evropě vysílá dva signály. "Prvním z nich je ten, že nám záleží na stabilitě eurozóny a že situace nám není lhostejná," prohlásil. Druhou zprávou je zároveň to, že chceme ukázat, že Česko patří mezi ekonomicky zdravé státy, které si půjčku můžou dovolit poskytnout. Premiér použil malé přirovnání. "Stádo jménem Evropská unie se rozděluje na dvě skupiny, a to zdravé kusy a nemocné kusy. "A považuji za nezbytné, aby Česká republika patřila mezi zdravou část stáda," dodal.
 

PODÍVEJTE SE NA REPORTÁŽ TV NOVA:

Premiér Nečas zároveň připustil, že částka, která se MMF poskytne, problémy nevyřeši. "Půjčka reálně z hlediska eurozóny nic neřeší, má to politickou rovinu spíše než praktické řešení problému," řekl.
 

ČNB podle něj nemá k půjčce vřelý vztah, ale jedná se o zahraničně-politické rozhodnutí.
 

Premiér spolu s ministrem financí nastínili i způsob výpočtu konkrétní částky, které Česko MMF půjčí. "Vzali jsme si částky ostatních zemí neeurozóny a srovnali jsme je na hlavu," vysvětlil premiér s tím, že výše je srovnatelná s tím, co poskytne Polsko.
 

Premiér Petr Nečas (ODS) byl zpočátku vůči půjčce na záchranu eurozóny skeptický. Po předchozím jednání svého kabinetu premiér uvedl, že částka by musela být velmi výrazně nižší než je eurozónou požadovaných 89 miliard korun. Naopak strana TOP 09 od počátku diskusí apelovala na to, že Česko by se na půjčce mělo podílet.
 

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) na středeční zasedání kabinetu přinesl už konkrétní návrh parametrů, jehož výsledkem byla částka 38 miliard korun.
 

Na půjčce MMF se vloni v prosinci dohodli lídři Evropské unie v Bruselu. 150 miliard eur mají poskytnout státy eurozóny, dalších až 50 miliard mohou přispět další členské země unie. Na Česko podle původních propočtů vyšla suma 3,5 miliardy eur, tedy zhruba 90 miliard korun.
 

Půjčku už odmítl prezident Václav Klaus, jasně ji podporuje naopak TOP 09. Podmínky pomoci zatím nejsou hotové. Státní rozpočet by v případě, že se Česko MMF půjčit odhodlá, přišel o peníze kvůli horšímu úročení. Mohlo by jít až o miliardu korun ročně.
 

A co na to ekonomové?
 

Čtyři z osmi námi oslovených ekonomů jsou pro půjčku. Pokud se tedy předem stanoví jasné podmínky. Například odvolatelnost a okamžitá návratnost financí v případě naší potřeby. Nemáme prý důvod se svým ne! od Evropy izolovat. Je to půjčka, ne dar a navíc prý s nízkými riziky.
 

"Hlavní pro jsou politické důvody. Abychom nebyli ti, kteřé zůstanou mimo, kdo se snaží tu snahu o záchranu podkopávat,“ myslí si ekonom Josef Rajdl.

"Jednorázová půjčka nás zkrátka a dobře nezabije,“ tvrdí ekonom Petr Zahradník.
 

"Jestli tam bude jiný výnos, než ČNB dostává za standardní úrokové sazby, tak bychom to asi ústáli,“ říká ekonom Miroslav Zámečník.

PODÍVEJTE SE NA REPORTÁŽ POŘADU STŘEPINY O PŮJČCE PRO MMF:

Názory ekonomů se ale sráží v pohledu na kvalitu půjčky. Ta je dána kvalitou toho, do čeho se investuje. A do eurozóny podle některých cenu už investovat nemá. Vytloukat dluh ještě větším dluhem prostě nefunguje.

"Když dlužily banky, tak se přemýšlelo, jakým způsobem z těch bank dluh sejmout a přesunout ho na státy. Když dnes dluží státy, tak se nepřemýšlí, jakým způsobem by stát ty svoje dluhy splatil, ale jakým způsobem ten dluh přesunout na nadnárodní organizace a teď najednou by dlužil MMF a my bychom přemýšleli, jak dluh přesunout ještě na nějakou galaxii,“ domnívá se ekonomka Markéta Šichtářová.

"Dnes považujeme MMF za bezpečnou instituci, nicméně před 5 lety byla celá řada bank, o kterých se lidé domnívali, že jsou bezpečné, měly více než 100letou historii a nakonec padly,“ tvrdí ekonom Vladimír Pikora.
 

"Určité riziko tam je. A já si myslím, že to riziko by mělo být zhodnoceno tím, že by se mělo půjčovat za standardních podmínek jako na trhu,“ myslí si ekonom Miroslav Ševčík.
 

"Celá řada lidí říká, půjčíme Evropě, protože jsem Evropané, protože musíme, protože bychom se jinak izolovali a protože prostě musíme… Ale tam nejsou žádné argumenty, my slyšíme jen přání. Já jsem eurorealista a myslím si, že Evropa směřuje špatným směrem,“ domnívá se Pikora.
 

"Už ani korunu nazmar a euru trvale nazdar!“ Ukončuje Ševčík.