Prezidentské volby v Rusku? O vítězi je prý předem rozhodnuto

Rusko čekají 4. března výjimečné prezidentské volby. Přestože je o vítězi tradičně již rozhodnuto, předvolební kampaň provází pro Rusko neobvyklé demonstrace a protesty. Podívejme se, kdo se chce stát příštím ruským prezidentem.

Boj o Kreml si jako obvykle nenechají ujít Vladimir Žirinovskij, známý skandálista a předseda parlamentní Liberálně demokratické strany, komunista Gennadij Zjuganov a Sergej Mironov z parlamentní strany Spravedlivé Rusko, který se minulých voleb neúčastnil, neúspěšně však kandidoval v roce 2004.

PSALI JSME:

Ruska se zapálila naproti Putinově kanceláři

Žirinovskij a Zjuganov zažili prezidentské volby již čtyřikrát. Zatímco první z nich nikdy nepřekročil desetiprocentní podporu voličů, předsedu komunistů volilo v různých kláních třicet až čtyřicet procent občanů s výjimkou hlasování v roce 2008, kdy mu klesla podpora na historické minimum a hlas mu odevzdalo pouhých 18 procent voličů.

Nováčkem je letos miliardář Michail Prochorov, prezident a zakladatel investičního fondu Onexim s širokým polem působnosti od metalurgie a energetiky přes inovace a nanotechnologie až po média. Tento oligarcha se doposud v politice otevřeně neangažoval. Po oznámení kandidatury ale vtrhl do politického života, účastní se aktivit opoziční kampaně Za čestné volby a spolupracuje s organizací Liga voličů.

Přestože se může zdát, že na ruskou politickou scénu vtrhl svěží vánek, ve skutečnosti je Prochorov kremelským projektem. Oligarcha se zařadil mezi ostatní "kosmetické" kandidáty.

Do Kremlu se totiž s největší pravděpodobností bude stěhovat stávající premiér Vladimir Putin a tentokrát poprvé na šest let.

PSALI JSME:

Rusové protestují proti Putinovi. Tentokrát po celém světe

Po prosincových parlamentních volbách přitom sílí volání po jeho odchodu. Ve volbách opět zvítězila strana Jednotné Rusko, ruskou společnost nicméně spíše než vítězství vládní strany vyburcovaly zprávy o volebních podvodech a četných manipulacích v její prospěch.

Rusové proto po volbách vyšli několikrát do ulic. Protesty zažila Moskva 10. a 24. prosince a 4. února. Šlo o největší demonstrace v Rusku za posledních více než deset let.

V zemi, kde donedávna vládla, až na drobné ostrůvky aktivity, úplná apatie, se začíná probouzet občanská společnost. Vývoj událostí po prezidentských volbách a Putinově vítězství proto lze předvídat jen stěží.

Za Putinovy vlády zaznamenalo Rusko růst střední třídy, který je sice omezován korupcí a organizovaným zločinem, přesto vykazuje kladné hodnoty. Právě tato část společnosti si přitom začíná uvědomovat nutnost dekriminalizace a liberalizace politické, podnikatelské a dalších sfér života.

Putinův předvolební program nicméně naději na odchýlení od jeho dosavadního kurzu a vertikály vlády nedává. Rusko tak sice v posledních letech učinilo krok vpřed, s návratem Putina k moci však může učinit několik kroků zpět.