Hasiči zuří: Lidé vypalují trávu, i když je to zakázané

Až čtyřnásobný nárůst požárů zaznamenali od pátku do nedělního odpoledne hasiči v ČR. Při dlouhodobém průměru 58 požárů jich v sobotu hasiči likvidovali 252, navýšení je způsobeno především požáry v přírodním prostředí, a to suché trávy, řekla v neděli Mediafaxu mluvčí hasičů Ivana Svitáková.

Už v pátek vyjížděli hasiči k 133 požárům, v sobotu už to bylo rekordních 252 výjezdů a do nedělní šestnácté hodiny likvidovali hasiči 166 ohňů.
  

"Nejvyšší počet požárů v tomto období evidujeme v kraji Jihomoravském," dodala mluvčí. Podle ní si požáry přírodních porostů způsobené zakládáním ohňů a vypalováním od roku 2000 vyžádaly 16 obětí a 317 zraněných osob. Způsobené škody se v tomto období vyšplhaly na 181 milionů korun.
 

"Tragické následky mívá nejen plošné vypalování porostů, ale také spalování shrabaných porostů, či různých odpadů. Při silném větru dochází velice snadno k rozšíření ohně mimo ohniště. Hrozí nebezpečí přenesení požáru na jiný objekt nebo plochu se suchou vegetací," varovala Svitáková s tím, že hasiči při těchto požárech uchránili za posledních dvanáct let hodnoty za více než jednu miliardu korun.

ČTĚTE TAKÉ:

Polsko bojuje s požáry od vypalované trávy
 

Nejvyšší škody zaznamenali hasiči v roce 2006, kdy činily více než 63 milionů korun. Nejtragičtějším byl rok 1996, kdy při 3414 požárech přírodních porostů zemřelo devět osob, 68 osob se zranilo a škody se vyšplhaly na téměř 35 milionů korun.

Mluvčí varovala, že zákon o požární ochraně vypalování porostů zakazuje. "Fyzická osoba nesmí provádět vypalování porostů, jinak se dopustí přestupku, za nějž lze uložit pokutu do výše 25 tisíc korun," vysvětlila Svitáková.

PODÍVEJTE SE:

Požár trávy ve Zderazi na Chrudimsku

"Právnické a podnikající fyzické osoby jsou při spalování hořlavých látek na volném prostranství povinny - se zřetelem na rozsah této činnosti - stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit územně příslušnému HZS kraje, který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat. Při porušení této povinnosti se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba správního deliktu, za který jim může být uložena pokuta až do výše 500 tisíc korun," ukončila mluvčí.