Kdo je to Su Ťij? Přečtěte si životní příběh statečné disidentky

Barmská disidentka dnes slaví malé vítězství. Dostala se do parlamentu. Přestože, jak sama říká, nebude mít velký vliv, po letech věznění je to úspěch pro ni i pro celou zemi. Vypovídá to o změně ve vládnoucích vrstvách. Kdo to vlastně je Su Ťij?

Aun Schan Su Ťij se narodila 19. června 1945 v Rangúnu. Vystudovala politologii na univerzitě v Dillí a filozofii, politologii a ekonomii na britském Oxfordu. V roce 1972 se vdala za britského akademika a specialistu na tibetskou kulturu Michaela Arise, s nímž má dva syny. Se svým manželem se ale neviděla od roku 1995, když ji přijel navštívit do Barmy.
 

V roce 1988 se vrátila do Barmy, aby se starala o svou umírající matku. V té době v zemi probíhaly protesty proti vojenské diktatuře. Su Ťij se rozhodla pokračovat v práci svého otce, vůdce barmského boje za nezávislost na Británii, a vstoupila do politiky. Pomohla založit Národní ligu pro demokracii (NLD) a stala se její generální tajemnicí.

ČTĚTE TAKÉ:

Volby v Barmě: Poprvé kandiduje disidentka Su Ťij

Patnáct let v domácím vězení
 

Junta v červnu 1989 umístila charismatickou vůdkyni opozice do domácího vězení bez soudního procesu na základě zákona, který umožňuje držet ve vězení ty, kteří představují "riziko pro bezpečnost státu". Následující rok NLD uspěla ve volbách, junta však výsledky neuznala.
 

Rok nato získala Su Ťij Nobelovu cenu za mír. Od roku 1989 strávila v domácím vězení celkem 15 let.
 

Držitelka Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, již uděluje od roku 1988 Evropský parlament, ještě před dvěma roky prohlásila, že "by ani nesnila" o účasti ve volbách. NLD bojkotovala volby, které se uskutečnily v listopadu 2010. Úřady pak stranu rozpustily.
 

ČTĚTE TAKÉ:

Malé vítězství: Su Ťij se dostala do parlamentu, ale vliv mít nebude

Represivní režim zruinoval bohatou zemi

Vojenská junta vládne v Barmě od roku 1962 po převratu generála Nei Wina. Nerozvážná ekonomická politika vojenské vlády přivedla dříve bohatou zemi do ekonomického kolapsu. V roce 1988 se statisíce lidí vzbouřily proti vojenskému režimu a žádaly demokracii. Generál Nei Win sice rezignoval, ale vlády se zmocnila nová vojenská junta a represivní režim v zemi trvá dodnes.
 

V roce 2007 se v zemi uskutečnily pokojné demonstrace, takzvaná šafránová revoluce, kterou vedli tamější mniši. Režim však protesty brutálně potlačil a v roce 2008 junta ve zmanipulovaném referendu prosadila novou ústavu. Podle informací organizace Člověk v tísni je v zemi přes 2100 politických vězňů, Amnesty International uvádí 2200 "vězňů svědomí".