Kvůli nedostatku finančních prostředků na transplantace, které nehradí stát, vyhodili loni v Lotyšsku 32 dárcovských orgánů včetně srdce, jater a plic.
Rafail Rosental z Lotyšského transplantačního střediska v úterý podotkl, že svět sice trápí problém s nedostatkem orgánů, Lotyšsko ale nikoli. "To není nedostatek dárců, to je dezorganizace," kritizoval situaci ve své vlasti.
ČTĚTE TAKÉ:
Čínský student toužil po iPhonu, tak prodal svou ledvinu
Loni měli lotyšští lékaři možnost využít orgány 20 dárců, ve skutečnosti se však použily jen ze čtyř. K dispozici měli sedm srdcí, transplantovány byly ale pouze tři, protože na ostatní nestačily peníze, píše agentura RIA-Novosti.
"Vyhodili jsme rovněž 19 jater, byť v Lotyšsku každý rok potřebuje transplantaci jater 30 až 40 lidí," dodal Rosental. Nevyužito podle jeho slov zůstalo pět dárcovských plic a čtyři slinivky.
Letos Lotyši slaví desáté výročí první transplantace srdce v zemi. Od roku 2002 získalo nová srdce devět mužů a dvě ženy ve věku od 36 do 61 let.
Během uplynulého desetiletí ale 23 pacientů zemřelo, aniž by se dočkali transplantace.
Modris Dzenitis, šéf rižské fakultní nemocnice Paulse Stradinše, agentuře BNS sdělil, že transplantace srdce stojí přibližně 22 tisíc latů (780 tisíc korun).
Vůbec první transplantaci srdce na člověku provedli v roce 1967 v Jihoafrické republice.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
