Investiční odborníci: Ekonomiky jsou v rukách impotentních politiků

Podle názoru investičních odborníků jsou ekonomiky v rukách impotentních politiků. Témata "jak si vedou politici při řešení současných ekonomických výzev a jak velkým rizikem je inflace" byla součástí dalšího kola projektu "Názory odborníků" portálu Penizenavic.cz.

Od nedávného summitu G20 pořádaného v Mexiku se toho od politiků, s ohledem na zkušenosti z předchozích summitů, příliš nečekalo. "Dopady těchto schůzek jsou většinou omezené, k výraznějším překvapením tam nedochází. Prohlášení o opatření ke zlepšení fungování finančních trhů se objevují už delší dobu, stejně tak o záměrech zvažovat konkrétní kroky k více integrované finanční struktuře zahrnující společný dohled nad bankami, řešení situace zkrachovalých bank a záruky na vklady nezazněly úplně poprvé. Musíme si počkat až na první opravdové opatření, ale z historických zkušeností toto pravděpodobně přijde až po případné nové výrazné negativní politicko-ekonomické události," uvedl Pavel Vondráček z LBBW Bank CZ.
 

Podobně to pak vidí Jan Kudláček ze společnosti AXA Investiční společnost. Summit G20 podle jeho názoru nevybočil ze současné pro růstové rétoriky politických vůdců. "Apel směrem k bankovní unii v dnešních dnech už ničím nepřekvapí. Jako drobnou svízel lze vnímat roztržku D. Camerona s F. Hollandem ve věci zdanění bohatých. Překvapením tak mohla být snad jen pochvala Saudské Arábie a Číny," přiblížil Kudláček. I ostatní oslovení investiční odborníci sdílí obdobné názory, to když téměř 85 procent z nich očekává neutrální dopad tohoto summitu na finanční trhy.
 

Vliv politiků na ekonomiku i samotné finanční trhy není nezanedbatelný, ne vždy se však politikům povede podle jejich představ. "Vliv politiky na ekonomiku v posledních padesáti letech výrazně narostl. Podíl vládních výdajů na celkovém HDP je již tak velký, že politická rozhodnutí významně ovlivňují trhy. Navíc nejde jen o samotné výdaje, ale také regulaci trhů a nastavení pravidel," nastínil Jan Šimek ze společnosti Broker Consulting.
 

Investiční odborníci v tomto směru poukazují zejména na zvyšující se regulace a zvyšování daňové zátěže, které ekonomice spíše škodí, než prospívají. "Snaha o zásahy státu do ekonomiky, nadměrné zvyšování daní a regulace nepovede ke kýženému nastartování hospodářského růstu. Stát není a nikdy nebyl efektivní hospodářem a pro ekonomiku je výhodnější, když ponechá peníze v kapsách ostatních ekonomických subjektů. Příčinou současné krize nejsou finanční trhy, ty pouze jako kanárci v dole ukázaly na problémy erárního žití na dluh. Státy by se měly snažit zlepšit podmínky a infrastrukturu pro svobodné podnikání a nepřistřihávat mu křídla," řekl David Kufa ze společnosti Conseq Investment Management.
 

I podle Jana Kudláčka z AXA Investiční společnosti by trhům více prospělo, kdyby si mohly více žít svým vlastním životem. "Všeobecně vnímám vliv politiků na finanční trhy negativně. Okřídlené laissez-faire laissez-passer, tedy Nechte, ať se stane, tak v dnešních krizových časech platí paradoxně více než kdy dříve," uvedl Kudláček.
 

Synonymem setkání státníků eurozóny se už téměř staly regulace. Státníci by s jejich pomocí chtěli vyřešit potíže, se kterými se potýkají některé země platící eurem. V porovnání s ostatními vyspělými zeměmi je to pak tedy ekonomika eurozóny, která vybočuje svou svázaností, což potvrdil i Petr Zajíc ze společnosti Pioneer Investments. "V USA si politici nevedou úplně nejlépe, na druhou stranu v měřítku zbytku světa to ještě není taková katastrofa. Americká ekonomika je navíc, na rozdíl od té evropské, ovlivňována businessmany nebo korporacemi než politickými rozhodnutími. I díky tomu je americká ekonomika výrazně flexibilnější a také byla schopna se zotavit z finanční krize, přestože jí byla zasažena více," uvedl Zajíc.
 

To potvrzují i slova Jana Schillera ze společnosti Conseq Investment Management. "Současná ekonomická krize se, zejména v Evropě, stala do značné míry krizí politickou. Politicky motivované zásahy a požadavky na více aktivní přístup pro zmírnění vlivu ekonomického cyklu tuto krizi dále prodlužují. Při politické ´impotenci´ dosáhnout širší shody napomáhají formování radikálních názorů a přispívají k vytváření politické a tržní nestability," domnívá se Schiller.
 

V posledních letech postupně rostl význam Ruska v Evropě, a to nejen díky ruskému nerostnému bohatství, na kterém je západní Evropa silně závislá, ale i svými politickými rozhodnutími, kdy je tím aktuálně nejžhavějším uvažovaná ekonomická pomoc Ruska krizí zmítanému Kypru. Základy ruské ekonomiky však nemusí být tak pevné, jak se na první pohled zdá, a svůj podíl na tom opět nesou i politici. "Politicky nejhůře vedené je v Evropě jednoznačně Rusko. Vyplýtvalo potenciál reforem a zvýšených příjmů z ropy. Postupné utahování mocenských šroubů má vliv na i na řízení firem, což zvyšuje nejistotu investorů, kteří nevědí, zda korporace pracuje ve prospěch akcionářů nebo ve prospěch vlivových skupin," uvedl Aleš Prandstetter z ČSOB Asset Management.
 

Jednou z cest k nastartování opětovného ekonomického růstu může být i pumpování peněz do ekonomiky ze strany centrálních bank. Nově poskytnutá míza v podobě zvýšeného množství volných finančních prostředků standardně ekonomiku probudí k dalšímu růstu. Léčba penězi má i svůj vedlejší účinek v podobě rizika zvýšené inflace. Současné pumpování likvidity do ekonomiky skrz banky však nepřináší ani kýžený hospodářský růst, ani tolik obávanou inflaci. "Inflační scénář se neprojevuje především z toho důvodu, že peníze, které centrální banky pumpují do systému, zůstávají na rozvahách velkých bank. Přes banky se tyto peníze nedostanou do reálné ekonomiky a banky je spíše používají k sanaci vlastních rozvah," sdělil Milan Valentík ze společnosti ČPInvest.
 

"Inflace tedy z globálního hlediska není aktuálně příliš významným nebezpečím. A je to možná svým způsobem škoda. Podle mého názoru je nejjednodušší cesta jak snížit zadlužení dluh ´zinflovat´. Např. v USA se inflace v letech 1945 – 1981 podílela polovinou na snížení dluhu z astronomických 117 procent na 32," připomněl Petr Zajíc ze společnosti Pioneer Investments.
 

V České republice inflace od začátku roku nepřetržitě roste. Podle investičních odborníků byl nedávný růst inflace zapříčiněn daňovými šoky, po kterých by nyní opět mělo dojít k uklidnění situace, tedy alespoň do doby, než se v české kotlině dočkáme dalších změn v daňovém systému. "Současná situace v ČR je významně ovlivněna daňovými šoky. Ty budou pravděpodobně zopakovány i v dalším roce. Nicméně pokud se podíváme na střednědobý horizont, tak očekáváme, že po odeznění těchto šoků by se vývoj inflace měl spíše stabilizovat. Tento scénář počítá s předpoklady nevyhrocení situace v eurozóně, což by mohlo mít větší vliv na rozkolísanost měnového kurzu," uvedl Milan Vaníček ze společnosti J&T Banka.
 

Stejně to vidí i Jan Schiller ze společnosti Conseq Investment Management. "Rostoucí inflace je dána zejména administrativními změnami daňových sazeb. Spotřebitelská poptávka je velmi slabá a z této strany k žádným inflačním tlakům v současné době nedochází. Ani z pohledu měnové politiky nejsou poslední inflační čísla důvodem k obavám. V okamžiku obratu domácí poptávky má ČNB velký prostor pro tlumení inflačních očekávání, který by dále v případě opadnutí slabosti externího prostředí podpořila i posilující koruna, a kterému dalo za pravdu i nedávné snížení hlavní úrokové sazby ze strany České národní banky," řekl Schiller.