Okamura, Zeman i Dienstbier. Ti všichni chtějí podporu KSČM

Zdroj: Mediafax

Tomio Okamura, Miloš Zeman i Jiří Dienstbier. Ti všichni prý stojí o podporu KSČM, při svém boji o Hrad.

O podporu KSČM, strany, která v podzimních krajských volbách ukázala, že opět sílí, stojí prý nejeden kandidát na prezidenta. Vojtěch Filip, předseda komunistů, tvrdí, že o jejich voliče stojí Tomio Okamura, Jiří Zeman i Jiří Diensbier. Zatímco Okamura pro server Novinky.cz podporu komunistů uvítal, Diensbier mlžil a Zeman s nimi údajně ještě nejednal.

O kom se spekuluje, že chce podporu KSČM?

Jiří Dienstbier

Jeden ze tří stranických kandidátů je členem ČSSD a právě tato strana ho do boje o Hrad poslala. Do politiky vstoupil v roce 1990, když byl za Občanské fórum zvolen do Federálního shromáždění. Do vysoké politiky znovu vstoupil v roce 2011, kdy se stal senátorem a místopředsedou největší opoziční strany – ČSSD. V 90. letech vystudoval práva a stal se advokátem.

Dienstbier pochází z disidentské rodiny, oba jeho rodiče podepsali Chartu 77. I on se zapojoval do veřejného dění, byl spoluzakladatelem studentského sdružení STUHA, které se 17. listopadu podílelo na legendárním pochodu z Albertova na Vyšehrad a Národní třídu. Po Sametové revoluci byl díky preferenčním hlasům zvolen do Federálního shromáždění. V letech 1994 až 1998 a 2006 až 2010 byl zastupitelem městské části Prahy 2.

Související obsah

02:30

Boj o Hrad startuje! Těchto 18 lidí chce vystřídat Klause! VIZITKY NEJVÁŽNĚJŠÍCH KANDIDÁTŮ

15. 11. 2012

ČSSD ho na prezidenta navrhla v květnu, i přesto Dientstbier prohlásil, že chce získat i podporu od občanů. 50 000 podpisů získal na konci října.

Tomio Okamura

Moravsko-japonský podnikatel a viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur se narodil v japonském Tokiu. Do Československa se rodina přestěhovala, když mu bylo šest. V mládí pracoval v Japonsku jako popelář či prodavač popcornu. V roce 1994 začal s podnikáním v cestovním ruchu. V Praze vlastní obchod s japonskými speciality.

Do politiky vstoupil teprve v roce 2012, když úspěšně kandidoval na Zlínsku, ve volbě porazil hejtmana Zlínského kraje Stanislava Mišáka, když ve 2. kole získal dvě třetiny hlasů. Už ale delší dobu avizoval, že hodlá kandidovat i na českého prezidenta. Svoji kampaň oficiálně spustil až na konci října, v pondělí oznámil, že získal 58 tisíc podpisů.
 

Miloš Zeman

Bývalý premiér je společně s Janem Fischerem pasován na jednoho z největších favoritů prezidentské volby. O prezidentské křeslo bojuje už podruhé, poprvé neúspěšně kandidoval v roce 2003. Poté se stáhl z veřejného života, do politiky se zpátky vrátil, když v roce 2009 založil Stranu práv občanů ZEMANOVCI.

Související obsah

Pokus o puč: Chtěli svrhnout primátora Svobodu

1. 11. 2012

Zeman byl osm let předsedou ČSSD, do které vstoupil v roce 1992. O šest let později se díky tzv. opoziční smlouvě stal na čtyři roky premiérem. Politicky aktivním byl Zeman už v době Pražského jara v roce 1968. Tehdy vstoupil do reformující se KSČ, o dva roky byl ale ze strany vyloučen. Do politiky se vrátil až během Sametové revoluce, když se stal členem Občanského fóra.

Kampaň pro prezidentskou volbu Zeman oficiálně spustil na konci června, petiční archy na podporu jeho kandidatury podepsalo 105 439 lidí.

Zeman bývá často kritizován za své spolupracovníky, zejména Miroslava Šloufa a jeho podivné vazby na ruskou ropnou společnost Lukoil. Panují obavy, že skrze tuto firmu a její ekonomický vliv na Zemana tu chce Rusko prosazovat své politické a ekonomické zájmy. Zeman je také spojován s řadou afér a korupčních případů. Proslul také tím, že své oponenty i novináře častoval hrubými urážkami.

Jana Bobošíková

Bývalá novinářka a europoslankyně v pondělí odevzdala oficiální přihlášku pro prezidentské volby, na ministerstvu vnitra odevzdala petiční archy se zhruba 55 tisíci podpisy. Do boje o Hrad se epizodně zapojila už v roce 2008, kdy byla nominována KSČM. Po svém projevu a rozpravě zákonodárců nakonec svoji kandidaturu stáhla.

Podívejte se na reportáž TV Nova o nadcházejících prezidentských volbách

V politice se pohybuje od roku 2004, kdy byla zvolena za hnutí NEZÁVISLÍ zvolena do Evropského parlamentu, z kterého později vystoupila a stala se předsedkyní strany Politika 21. Na české politické scéně se Bobošíkové příliš nedaří, neúspěšně kandidovala na primátorku Prahy, nebyla zvolena ani do Poslanecké sněmovny a Senátu. V roce 2011 se stala předsedkyní strany SUVERENITA – Blok Jany Bobošíkové, která vznikla spojením Politiky 21 a Strany zdravého rozumu.

Bobošíková je spojována s tzv. televizní krizí, kdy byla ředitelkou oficiálního zpravodajství ČT a byla jedním ze dvou manažerů televize, kteří čelili vzbouřeným redaktorům. Později působila na Nově, kde moderovala politický diskusní pořad