Expert: Objev života na Marsu by zpozdil lidskou misi na planetu

Zdroj: Mediafax/tn.cz

O marsovskou misi Curiosity a její objevy se od počátku zajímá a podrobně ji sleduje také Jan Šifner, zástupce ředitele pražského planetária. Pro TN.cz okomentoval i poslední a dosud neupřesněný objev vědců NASA na Marsu.

Co ten objev, resp. indicie, které o něm uvolnila NASA, mohou znamenat?

Ono je hrozně těžké na to odpovědět, protože vědci sice naznačují velký objev, ale jestli to bude velký objev pro běžného člověka nebo jenom nějaká zajímavá informace do skládanky o tom, jak to vlastně na Marsu vypadá a bude to informace užitečná jen z vědeckého hlediska, tak to si v teď ještě netroufám říct.
 

Ale vědci z NASA tvrdí, že se ten objev může zapsat do učebnic dějepisu…
 

To určitě, ale v učebnicích dějepisu je spousta odborných informací typu, že jsme něco ověřili a že na Marsu něco může být. A pak také existují informace pro hledače senzací, že na Marsu je život. To z toho nevyplývá. Oni tam zmiňují přístrojovou jednotku SAM - Sample Analysis at Mars. To je v podstatě věc, která obsahuje plynový chromatograf, pak nějaký hmotový spektrometr a laserový spektrometr. To jsou přístroje, které jsou schopné zjišťovat chemické složení – to, jestli se ve zkoumané látce nachází kyslík, vodík nebo dusík. To jsou všechno prvky, které jsou podmínkou pro život pozemského typu.
Aby se vzorek půdy nebo horniny dostal do té jednotky SAM, musí být rozemletý vrtákem na prášek. To tedy podle mě vylučuje verzi, že by tím objevem byl živý organismus.
 

I kdyby to byla třeba bakterie?
 

Ano, tento přístroj jí nemůže detekovat jako bakterii. Ale může přinést indicie, ze kterých lze usoudit, že našel nějakou organickou látku rostlinného nebo živočišného původu. Můžu to vysvětlit ještě jinak. Většina vzorků na Marsu je charakterem poušť – jako byste nabrali lopatku písku na nejsušší poušti na Zemi. Nenajdete v ní žádné nebo jen minimum biogenních látek. A teď si představte, že stejný vzorek odeberete na kompostu nebo dobře pohnojeném záhonu.
 

Objeví se tam život?

Neobjeví, ale protože víme, jak má z hlediska chemického složení vypadat dobře pohnojený záhon, můžeme říct: Ejhle, mysleli jsme si, že na Marsu je jenom poušť, písek a sucho a teď jsme našli něco, kde by opravdu život mohl bujet. Ale pořád se bavíme jen o chemickém složení. Nejsme schopní si tu půdu prohlédnout a zjistit, že tam běhají nějaké breberky – to tenhle přístroj neumí. Umí ale říct, že tento vzorek obsahuje kyslík, vodík, uhlík a dusík v těch správných poměrech.
 

A to by jinými slovy znamenalo?
 

Mohlo by to znamenat, že tam našli opravdu nějakou fosilii, zkamenělý pozůstatek života anebo že je tam splněna jedna z podmínek, aby tam život vzniknout mohl. Ale na to, jestli tam ten život vznikal, vznikl a existuje, na to by musely dát odpověď jiné přístroje z té sady, kterou rover Curiosity veze. SAM je pouze jeden soubor přístrojů.
 

Myslíte, že to teď ověřují jinými přístroji?

Já si myslím, že první věc, kterou teď budou dělat, je překalibrování sady těch přístrojů v SAM. Budou obvěřovat, jestli tam opravdu nedošlo k nějaké chybě.
 

A jste v tomhle ohledu skeptik nebo optimista?
 

Zatím všechno vede k tomu, že na Marsu byla voda. Vede to k tomu, že pravděpodobně tam život vznikal a je otázka, jestli se ten život zachoval. Já zastávám ten názor, že pokud by se ukázalo, že tam jsou podmínky pro život, tak to zpozdí případnou kolonizaci Marsu o několik stovek let. Desítek určitě, stovek možná. Dokud se stoprocentně nepřesvědčíme o tom, že případný život na Marsu by nebyl nebezpečný pro kosmonauty a nebudeme schopni stoprocentně zajistit, že by se nemohl přenést na Zemi, tak do té doby Mars bude zakázanou oblastí a nikdo se odtud nebude moci vrátit zpátky.
 

Vážně? Není možné, že by to misi na Mars naopak uspíšilo?
 

Bojím se, že rozhodně ne. Spíš by jí to oddálilo. V začátcích kosmonautiky, v 60. a 70. letech, by tam při těchto informacích posádka už startovala. Doba se ale změnila. Přestože se počítá s tím, že profese kosmonauta je riziková, současná atmosféra ve společnosti je taková, že si ani vedení NASA, ruský Roskosmos nebo jakákoli jiná vesmírná agentura nemůže vědomě dovolit posílat do rizika. Když letěl poprvé Gagarin, měl zhruba padesátiprocentní šanci, že to vyjde. Mohl si hodit korunou, jestli přežije nebo ne. To je cdnes naprosto nepředstavitelné. Dokud nebude všechno tisíckrát ověřeno, nikdo tam lidi nepošle.
Ano, existují skupiny lidí, kteří tvrdí, že by na Mars letěli i kdyby to pro ně byl jednosměrný lístek a nemohli se vrátit zpátky. Ale stát, který by tam tímto způsobem lidi vyslal, by na sebe bral závazek, že musí nějakým způsobem tu marsovskou kolonii zásobovat a udržet při životě. A to jsou obrovské peníze.
Dokud se tedy neukáže, že Mars je bezpečný nebo že je tam něco tak báječného, co na Zemi nemáme a co vyváží riziko a náklady, obávám se, že do té doby se tam nikdo nevypraví.
 

A teď trochu filozofická otázka – co by to pro lidstvo znamenalo, kdybychom na Marsu objevili život? Ať už ve formě zkamenělin nebo třeba bakterií…
 

Já se bojím, že by to byla další rána lidské ješitnosti. Nejdřív jsme tvrdili, že Země je středem vesmíru. Pak jsme zjistili, že člověk jako druh není až tak výjimečný. A tohle by byla další kapka – že život není jenom na Zemi, ale že je v podstatě za rohem, na Marsu. Já osobně bych byl strašně rád, kdyby se to potvrdilo. Spal bych a jedl stejně dobře jako teď, ale myslím si, že spoustu lidí by tohle zjištění mohlo rozhodit.