VOLBY V OHROŽENÍ! Budeme vůbec volit prezidenta? Čtyři možné scénáře

Ilustrační foto | Zdroj: Mediafax

Přímá volba prezidenta se začíná komplikovat. Není vůbec vyloučeno, že se lednový termín voleb významně posune a ve hře je dokonce i varianta, že se politici vrátí k původní metodě volby a prezidenta zvolí poslanci a senátoři.

Vše mají teď v rukou tři až čtyři neúspěšní kandidáti, které vyřadilo z voleb ministerstvo vnitra. V jejich peticích totiž úředníci odhalili neúplné a nečitelné podpisy a údaje, které nesouhlasily s evidencí obyvatel. Ministerstvo vnitra jim z petičních archů proto škrtlo určitý počet podpisů a tito tři kandidáti se tak dostali pod hranici 50 tisíc podpisů.

Jde o Janu Bobošíkovou, Tomia Okamuru a Vladimíra Dlouhého. K nim je nutné připočítat advokátku Kláru Samkovou. Právě ta může volbu prezidenta zkomplikovat nejvíc. Vnitru dodala petiční archy s pouhými 1200 podpisy. Bylo zjevné, že se tak do voleb jako kandidátka vůbec neprobojuje. Úředníci jí navíc po kontrole seškrtali podpisy na pouhou hrstku – 128 hlasů.

Takhle spočítali podpisy na ministerstvu vnitra:

Zdroj: Mediafax

1. varianta: Volbu prezidenta bude řešit Ústavní soud a bude odložena
 

Nyní se ukazuje, že advokátka Samková zřejmě ani neměla v úmyslu se do voleb zapojit. Jejím cílem bylo přesně to, co se stalo – aby byla odmítnuta. Jak prozradila v rozhovoru pro iDnes, získala tak tzv. „aktivní legitimaci“, aby mohla zákon o volbě prezidenta napadnout u Ústavního soudu. „Aktivní legitimaci má člověk, který je oprávněn stížnost podat. Zákon o Ústavním soudu přesně uvádí, kdo je oprávněn podat stížnost,“ zdůvodnila Samková v rozhovoru, proč se ve skutečnosti rozhodla o křeslo prezidenta ucházet.
 

Zároveň potvrdila, že opravdu hodlá volbu prezidenta napadnout u Ústavního soudu. A to nejen stížností proti prováděcímu zákonu k přímé volbě, ale dokonce i stížností proti ústavnímu zákonu o volbě. Vadí jí především zákonem stanovená hranice 50 tisíc podpisů pro kandidáta, který nemá podporu poslanců či senátorů. Samkové se zdá hranice 50 tisíc příliš vysoká a srovnává ji například s Rakouskem, kde prezidentskému kandidátovi stačí sehnat 6 tisíc podpisů.
 

Fakt, že advokátka zákon napadne u Ústavního soudu, může výběr prezidenta podstatně zkomplikovat a také výrazně oddálit. V tomto případě se totiž lhůta pro soudní rozhodnutí může protáhnout i daleko za 11. a 12. leden, kdy bychom měli prezidenta volit. V nejhorším případě by se volby mohly uskutečnit až ve chvíli, kdy se soud se stížností či stížnostmi kandidátů vypořádá. To může trvat i měsíce.
 

2. varianta: Volba bude napadena u Nejvyššího správního soudu
 

Stížnost kandidátů proti vyškrtnutí z prezidentské volby u Nejvyššího správního soudu by termín voleb nemusela ohrozit. Záměr stěžovat si k tomuto soudu už oznámil vyškrtnutý Vladimír Dlouhý. Totéž zmínila i Jana Bobošíková. Ta navíc ještě váhá, zda se kromě toho obrátí i k Ústavnímu soudu podobně jako Samková. Okamura své rozhodnutí o případné stížnosti oznámí v pondělí.
 

Související obsah

Kandidát Okamura: Až mě škrtnou ze seznamu, napadnu celé volby

16. 11. 2012

Nejvyšší správní soud má ovšem ze zákona na rozhodnutí o stížnostech pouhých 15 dnů. Rozhodnutí by tak padlo zhruba měsíc před volbami, a to by tedy jejich řádný lednový termín ohrozit nemělo. V tomto případě poběží volba prezidenta podle stanoveného časového harmonogramu.
 

3. varianta: Návrat k původní volbě hlasy poslanců a senátorů
 

V krajním případě by Sněmovna a Senát mohly přímou volbu prezidenta zcela zrušit. Premiéra už o to hodlá požádat poslanec ODS Boris Šťastný. "Každý občan musí z dosavadního průběhu prezidentské přímé volby uznat, že jsme svědky totální blamáže a deziluze. Navrhuji, abychom tento nešťastný a nedůvěryhodný pokus ukončili ještě dříve, než z toho bude velká mezinárodní ostuda a vrátili se k osvědčené nepřímé volbě," uvedl Šťastný.
 

Podívejte se na reportáž TV Nova:
 

Šťastný se chystá obrátit na premiéra a svého stranického šéfa Petra Nečase. "Požádám ho, aby se vláda návrhem na návrh k nepřímé volbě vážně zabývala," řekl poslanec. Dodal ovšem, že se svými názory patří v ODS k opozici.
 

Podle Šťastného by se změna dala ještě provést, i když volit prezidenta by lidé měli podle současných schválených zákonů už v lednu. "Stačí k tomu trocha odvahy a odpovědnosti zákonodárců a jeden jednoduchý ústavní zákon přijatý v režimu legislativní nouze," domnívá se.
 

4. varianta: Ministerstvo vnitra vezme své rozhodnutí zpět a odmítnuté kandidáty připustí k volbám

Odmítnutý kandidát Vladimír Dlouhý už oznámil, že se ve svém případě domnívá, že úředníci pochybili. Podle jeho názoru mu odebrali dvojnásobek podpisů pod petičními listinami, než měli. Totéž tvrdí i Bobošíková.
 

Zatím není jasné, zda ministerstvo vnitra může vzít zpět své rozhodutí a přehodnotit kandidatury odmítnutých uchazečů nebo to za něj musí udělat Nejvyšší správní soud. Resort vnitra se ale přiklání k druhé možnosti a chce věc nechat posoudit spíše soudem, než aby měnil své původní stanovisko.