Poslanci podpořili kinematografii, přehlasovali prezidenta

Zdroj: Mediafax

Sněmovna v úterý večer přehlasovala prezidentské veto pro zákon, díky němuž poputuje více peněz na podporu české kinematografie ze státních peněz. Pro se vyslovilo 141 zákonodárců ze 151, proti byl jen jediný, a sice bývalý člen ODS Michal Doktor.

Než se poslanci pustili do hlasování, přimluvila se za zákon ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09), varovala zároveň před riziky. Sjednocený zákon o audiovizi totiž vyžaduje legislativa Evropské unie.
 

"Před několika dny dostal snímek Alois Nebel Evropskou cenu, tedy evropského Oscara za nejlepší celovečerní animovaný snímek. Předtím tuto cenu dostal film Heleny Třeštíkové Ne. Byly oba realizačně i finančně velmi náročné, bez státní podpory by nevznikly. Nová legislativa má českým tvůrcům umožnit nárůst konkurenceschopnosti v zahraničním prostředí. Současný platný zákon o podpoře a rozvoji české kinematografie není kompatibilní s regulemi Evropské unie. Mohla by nám pozastavit vyplácení dotací," upozornila Hanáková.
 

Ve stejném duchu se zákona zastal i zpravodaj z jednání výboru, Václav Mencl (ODS). "Tady se hraje se dvěma rovinami, ideovou a praktickou. Prezident jasně vyjádřil svůj ideový názor ve vetu, praktická rovina legislativního návrhu ukazuje, že tu nejde o nic nového. Nemáme před sebou rozhodování o tom, zda zavedeme něco zcela nového, ale zda soustředíme opatření o audiovizi do jednoho zákona, který odpovídá požadavkům Evropské unie. Vycházeli jsme z toho, že kvalita českého filmu je předpokladem i pro komerční úspěch, tudíž se tu vytváří princip návratnosti. Hlasujeme o praktické věci. O modernizaci a sjednocení legislativy, nebo jestli si necháme starý a již nevyhovující zákon," shrnul Mencl.
 

Jeho kolegové s argumenty očividně souhlasili, protože nutný počet hlasů na přehlasování prezidentského veta, tedy 101 hlasů, překročila o čtyřicet zvednutých rukou. Proti byl jen bývalý člen ODS Michal Doktor.
 

Související obsah

03:33

Televize Nova zvýší svou podporu české kinematografii

13. 1. 2011

Zákon počítá s tím, že místo Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie vznikne nový Státní fond kinematografie, který bude financován například i poplatky z audiovizuálních mediálních služeb. Státní fond kinematografie bude nástupnickou organizací současného fondu. Jeho úkolem bude správa audiovizuálních poplatků, poplatku z vysílání reklamy nebo poplatků za žádosti na poskytnutí podpory kinematografie.
 

Nový fond má vést evidenci v oblasti audiovize a poskytovat podporu kinematografii. Kromě toho má v popisu práce výkon majetkových autorských práv a práv výrobců audiovizuálních děl nebo přidělování koprodukčního statutu. Mezi jeho finanční zdroje bude patřit například poplatek z vysílání reklamy, poplatek z kinematografického představení nebo z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.
 

Poplatek z vysílání reklamy je základním pilířem fungování fondu a tvoří ho dvouprocentní odvod z reklamních výnosů nebo příjmů televizí, které vysílají kinematografická díla. Povinnost se vztahuje na volně šířené stanice, které nemají místní nebo regionální charakter. Prakticky se na tento poplatek skládají komerční televize Nova, Prima a Barrandov, které budou muset přispívat částkou nejméně 150 milionů korun ročně.
 

Příjem z kinematografického představení zákon zvyšuje z původní jedné koruny na úroveň jednoho procenta se zaokrouhlením na celé koruny nahoru. Dospělí diváci pražských multiplexů tak budou do kasy fondu přispívat dvě koruny u klasických filmů a tři koruny za představení ve 3D.
 

Sazbu za poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání norma stanuje na půl procenta z poplatku za zhlédnutí nebo ceny předplatného. I tady se má ale zaokrouhlovat na celé koruny směrem nahoru. Provozovatelé služeb jako Voyo.cz nebo Videotéka O2 TV tak budou do fondu odvádět korunu za každý snímek, za který jim jejich uživatelé zaplatí jednorázově, nebo půl procenta ze sazby za předplatné.
 

Součástí zákona je také povinnost distributorů audiovizuálních děl opatřit díla titulky pro sluchově postižené. Filmy budou pak muset mít z hlediska vhodnosti svého obsahu pro děti a mladistvé jednu ze čtyř klasifikací. Buď půjde o snímky přístupné bez omezení, nebo nevhodné pro děti do 12 let, případně nepřístupné pro děti do 15 let, a konečně nepřístupné pro děti a mladistvé do 18 let.
 

Zákon začne platit od 1. ledna 2013. Výjimku má jen ustanovení o poplatcích z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, které by mělo odstartovat až v roce 2016.
 

Klausovi se na zákonu nelíbilo to, že film získá více podpory než ostatní oblasti české kultury. "Stále se domnívám, že filmový průmysl je standardním obchodním odvětvím, nikoli veřejným statkem, který by měl být financován z veřejných zdrojů, tedy i z prostředků těch, kteří by je sami na tento účel dobrovolně nedali," vzkázal sněmovně ve svém vetu.