TAJEMSTVÍ ČESKÝCH BANKOVEK: Objevili jsme ženu z komunistické stokoruny! VELKÁ GALERIE dalších platidel

Peníze - denně je používáme, aniž bychom si uvědomovali, že jsou to svébytná umělecká díla s neméně zajímavými osudy. A dokonce i lidskými. Vypátrali jsme pro vás ženu se snopem zobrazenou na známé komunistické stokoruně. Jak se na ni dostala? Kdo ji maloval? Co držela místo snopu?

Možná si ještě pamatujete československou stokorunu s vyobrazenou ženou nesoucí snop obilí. Platila více než třicet let a skrývá v sobě zajímavé tajemství. Kdo je žena ze stokoruny, která podle odborníků patří mezi naše nejkrásnější bankovky?
 

Žena se staženými vlasy pod šátkem, s obilím v podpaží a za ní stojící hutník. To jsou hlavní motivy přední strany stokoruny z roku 1961. Po dvaapadesáti letech se nám podařilo najít ženu, která stála autorovi modelem.
 

Soutěž na tvorbu nové stokoruny byla vyhlášena v roce 1959 jako veřejná a anonymní. Mohl se do ní tedy přihlásit doslova každý. František Heřman, vítězný autor stokoruny, měl prý o tom, koho namaluje, hned jasno. Zobrazil svoji manželku. V té době jí bylo 33 let.

Související obsah

RADY A TIPY: Co dělat, když si zničíte bankovku, nebo když vám ji dají v obchodě

21. 10. 2013

"Taková věc se nikdy nezapomene. To bylo v novinách - namalovat stovku. Tak to nakreslil. Já jsem byla taková modelka. On mi nakreslil i akt," směje se Vlasta Heřmanová.
 

Podívejte se na galerii československých bankovek:
 

Zobrazit všechny fotky (30)

Manžel paní Vlasty byl ďůstojníkem generálního štábu v Táboře. Stokorunu kreslil hlavně o víkendech. "Hodinu, dvě, někdy s přestávkama. Musela jsem se na to vymódit, vzít si šátek a pracovní kalhoty. A teď vám ale něco prozadím - já jsem místo snopu měla pod rukou nejdříve polštář. Snop jsme teprve sháněli a když se to povedlo, tak to musel manžel trošičku předělávat. Dostali jsme za to deset tisíc," prozradila Vlasta.
 

Související obsah

JAK POZNAT FALEŠNÉ PENÍZE? V Česku jich byly tisíce!

1. 5. 2011

Kdo byl jejím partnerem z bankovky ale zůstává záhadou. "To je jen hlavička, když byly schůze. Manžel si tam maloval hlavičky těch lidí. Tak jednu z nich pak vzal," vysvětlila paní Vlasta. Stokorun s její podobiznou se mezi roky 1961 a 1989 vytisklo přes 750 milionů kusů. A platilo se jimi přes třicet let. Až do roku 1993. "Je to jedna z nejkrásnějších bankovek a v té době době nahradila nepříliš povedenou bankovku sovětského vzoru," tvrdí numismatik František Křesťan.
 

Modelkou jako paní Vlasta byly například i dvě dívky z legendární papírové desetikoruny. Jaké jsou jejich osudy? A jaká je historie papírových desetikorun? Numismatici tvrdí, že papírové desetikoruny, jimiž jsme dřív platili, nejlépe dokumentují dramatická období, kterými si český (československý) stát procházel. Začalo to papírovou desetikorunou nově vzniklého Československa.

 

DESETIKORUNA
 

Rychlá potřeba vlastních československých bankovek nedávala příliš času na jejich návrh ani vytištění. Rychlá volba tedy jak u desetikoruny, tak u stokoruny padla na Alfonse Muchu. První československá desetikoruna tedy vypadala tak, jak maloval Alfons Mucha - secesně. A objevila se na ní tvář plavovlasé dívky, dcery Alfonse Muchy.
 

Zdroj: Peníze.cz

S touto desetikorunou se platilo až do období protektorátu, kdy nacisté nahradili Muchovu dceru tváří jiné dívky - opět blondýny, ale s více árijskými rysy. Barva zůstala stejná jako předchozí - tmavohnědá.
 

Zdroj: Peníze.cz

Po válce se nakrátko na desetikorunách objevila zelená barva, kterou známe spíše ze stovky. Pak ovšem přišla komunistická měnová reforma a s ní potřeba jiných bankovek. V roce 1960 se tak objevila legendární desetikoruna se dvěma ošátkovanými dívkami s květy, která vydržela na trhu dlouhých téměř třicet let.
 

Zdroj: Peníze.cz

V už porevolučním hlasování na serveru peníze.cz se tato desetikoruna dokonce stala druhou nejkrásnější bankovkou. Hlasovala pro ni více než třetina lidí (nejkrásnější bankovkou se stala jednokoruna z roku 1954).
 

Zdroj: Peníze.cz

Dvě dívky, které kdysi stály autorce, oravské malířce Márii Medvecké modelem, dosud žijí a dnes už rády na své angažmá vzpomínají. Tehdy to prý ale žádná zábava nebyla, ostatní děti běhaly venku a Margita a Marta musely bez pohnutí v ateliéru předvádět scénu s květy. "Třeba půl hodiny jsme musely v kuse stát," zavzpomínaly před kamerou televize Markíza.
 

Podívejte se na reportáž TV Markíza se ženami z papírové desetikoruny:
 

Malířka si je vyhlédla na základní škole v Tvrdošíně. Příliš se jim ale neodvděčila. Za "práci" dostaly doslova pár drobných a nějaké bonbóny. Získaly ovšem něco jiného - doživotní popularitu. I když už dávno nepřipomínají "ošátkovaná děvčata", dodnes jim domů chodí dopisy sběratelů s žádostí o podpis na bankovku. Ta podepsaná má prý hodnotu až 20 eur, tedy několikanásobně větší, než nepodepsaná.
 

STOKORUNA
 

Jak už bylo výše zmíněno, po vzniku Československa potřeboval nový stát rychle své bankovky. Jak desetikorunu, tak i novou stovku vytvořil Alfons Mucha. Slovo vytvořil ale není tak přesné. Na lícové straně se objevil obraz slovanské kněžky, který Mucha původně vytvořil pro reklamní plakát pojišťovny Slávie.
 

Zdroj: Peníze.cz

Jak příprava, tak i tisk ale nebyly příliš kvalitní - desetikoruna byla vytištěna knihtiskem a byla tedy snadno padělatelná. Prakticky okamžitě po jejím uvedení na trh se objevila spousta falzifikátorů, kteří desetikorunu falšovali. Stala se tak nejpadělanější bankovkou v české historii.
 

V roce 1920 ji tedy vystřídala nová stokoruna tištěná v New Yorku hlubotiskovou metodou. Veškerá dostupná literatura o této bankovce uvádí, že její autor je neznámý. Je to docela škoda, protože právě tato bankovka zavedla jakési nepsané pravidlo, že se na české (československé) stovce téměř vždy objevovalo panorama Hradčan. Od této chvíle také Češi a Slováci stovce začali říkat "Hradčany" nebo také "zelené Hradčany".
 

Zdroj: Peníze.cz

Zajímavé příběhy se pojí i s poslední stokorunou, na níž se panorama Hradčan na rubu objevilo. Bylo to totiž v roce 1989 - komunisté se rozhodli oživit kult Klementa Gottwalda a umístili ho na líc bankovky. Tuhá normalizace byla už skoro pryč, ze Sovětského svazu přišla "perestrojka" a lidé se už tolik nebáli projevovat svůj názor. Klementa Gottwalda proto na bankovce škrtali, přelepovali nebo dokonce stokorunu "s Klémou" v obchodech otevřeně odmítali.
 

Zdroj: Peníze.cz