APLIKACE TN.CZ
Zpravodajství

DENÍK NEKUŘÁKA: Druhý týden bez cigaret! Jde to skvěle, hlásí náš reportér

DENÍK NEKUŘÁKA: Druhý týden bez cigaret! Jde to skvěle, hlásí náš reportér
Zdroj: TN.cz

V Česku kouří zhruba třetina lidí. A drtivá většina z nich by ráda přestala. Odvykáním nikotinu si teď prochází i reportér TV Nova David Garkisch. Přinášíme druhý díl jeho "deníku nekuřáka". Třeba vás také inspiruje...

Mám za sebou druhý týden bez cigarety. Je skoro zábavné na potkání neustále odpovídat: "Ne, fakt, ještě jsem si nezapálil. Prostě nekouřím...". A je lichotivé slyšet v odpověď: "Tak to seš dobrej." Ještě raději ale odpovídám na dotazy kuřáků, jak se mi to povedlo. Když zavedeme řeč, nezřídka mi tvrdí, že to asi taky zkusí. Je skvělé právě tohle slyšet, protože mi to jen připomíná, kde bych se ocitl, kdybych zase začal. Jen by mě to někdy příště čekalo znovu...
 

O způsobu, jakým jsem přestal kouřit, jsem psal v předchozím článku, ale stručně ho shrnu. Vyhledal jsem pomoc Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku v Praze na Karlově náměstí. Podobná centra fungují po celé zemi ve větších městech a při větších nemocnicích. Jejich seznam najdete ZDE. Jste v péči lékařů a sester a kromě případných léků proti kouření hradíte pouze 30 korun regulačního poplatku.
 

Já jsem po dohodě s lékařkou jako silný kuřák zvolil metodu léčby preparátem Champix, resp. jeho účinnou látkou vareniklinem. Ten byl vyvinutý speciálně pro léčbu závislosti na tabáku. Obsazuje nikotinové receptory v mozku a stručně řečeno vytváří v člověku pocit, jako když právě dokouřil cigaretu a na další zrovna nemá chuť.
 

Související obsah


První dvě návštěvy centra i první týden odvykání jsem podrobně popsal v předchozím článku. Teď mám za sebou návštěvu třetí. Na tu musíte přijít zhruba do týdne od chvíle, kdy jste típli poslední cigaretu. Začátky bývají při odvykání asi nejtěžší a lékaři chtějí vědět, jak vám to jde.
 

Čekal mě opět dotazník, ve kterém jsem na bodové stupnici označoval pocity jako podrážděnost, nervozita, neschopnost soustředit se, nespavost, nevolnost a podobně. Většinou jsem dával jen nízké známky - o většinu těchto typických negativních abstinenčních příznaků se u mě stará vareniklin, takže skutečně žádné velké nepohodlí nepociťuju. Vlastně se dá říct, že bojuju spíše s návyky a zlozvyky než se závislostí.
 

Při testování CO v dechu se ukázalo, že moje červené krvinky se už prakticky zbavily oxidu uhelnatého, který jim bránil přenášet v mém těle kyslík. Pak přišlo vážení, které potvrdilo, že jsem skoro nepřibral na váze. Vlastně vůbec, protože dnes ráno jsem na domácí váze vážil dokonce o půl kila méně než v den, kdy jsem vykouřil svoji poslední cigaretu.
 

Související obsah

Přibírání hmotnosti je při odvykání nikotinu obvyklý jev. Má to hned několik důvodů. Abstinující kuřáci zahánějí chuť na cigaretu mlsáním všeho možného. Mě se to s vareniklinem příliš netýká. Dalším důvodem je to, že nikotin snižuje pocit hladu a navíc urychluje zažívání a peristaltiku střev. Kuřák tedy potravu tráví méně a kratší dobu než nekuřák. Kdysi býval tabák dokonce považovaný za léčbu zácpy nebo prostředek k udržování tělesné hmotnosti.
 

Poslední na řadě při mé třetí návštěvě centra byl pohovor s lékařkou. Ujala se mě docentka Eva Králíková, která toto centrum vede a v Česku platí zřejmě za největšího odborníka v oblasti odvykání nikotinu. S nadšením jsem jí popsal lehkost, s jakou se mi současně s léky daří chuť na cigaretu vytěsnit. Jen jsem si povzdychl, že bych rád věřil, že na tom mám i já svůj díl zásluh. "Vlastní zásluhy nepochybně máte, protože žádné léky vás přes prsty nepraští, když si chcete zapálit. Léky samy o sobě závislost nevyřeší, to musíte chtít sám," uklidnila mě Eva Králíková. Ví o čem mluví, protože kdysi dávno sama kouřila. Debatovala o tom i s čtenáři TN.cz ve starším on-line rozhovoru:
 

Související obsah

Zaujala mě ještě jedna rada, kterou jsem od ní dostal: "Pamatujte si, že přestat kouřit je jako rozvod. Ta cigareta neopustila vás, ale vy ji. A nemůžete s ní být rozvedený jenom někdy a jindy zase ne. Je to jako rozvod - konec napořád." Dobré na to myslet...
 

A jak se tedy cítím? Rozhodně nesrovnatelně lépe. O tom, že se mi do tří dnů rapidně zlepšila chuť a čich, jsem psal už v předešlém textu. Ale to není všechno. Zmizel i můj typicky kuřácký kašel. A skvěle se mi dýchá - obvyklý kopec cestou do práce skoro vyběhnu a ani se nezadýchám.
 

V centru mi lékařka také řekla: "A nezapomeňte se mít rád a dělat si radost. Nesmějte se, já to myslím vážně. Spousta vyléčených pacientů mi tu říkala, že přestat kouřit byla jedna z nejtěžších věcí v jejich životě. Je to tak, proto vám to říkám - mějte se rád a odměňujte se. Nezapomeňte na to." Řídím se tou radou. Sice se nepřejídám, ačkoliv bych s nově probuzenou chutí rád, ale odměňuju se kvalitními exotickými čaji. Vždycky jsem je měl rád, ale je neuvěřitelné, o jaké spektrum jejich chutí jsem kouřením přicházel.
 

Ačkoliv mi v centru doporučovali, abych se vyhýbal rizikovým místům jako jsou třeba restaurace, nedělám to. Zjistil jsem, že s vareniklinem nemám problém sedět mezi kuřáky u jednoho stolu a nemít chuť na cigaretu. Nestal se ze mě ani militantní nekuřák, který by se ošklíbal nad každým, kdo kouří. Přesto jsem na kouření v restauracích nezměnil názor - už roky, dokonce ještě jako kuřák, patřím k zastáncům zákazu.
 

Zákaz kouření v restauracích si v Česku přeje drtivá většina lidí, včetně kuřáků. Podle dlouholetých průzkumů dokonce zastánců zákazu přibývá a stabilně se už několik let drží na 80 procentech všech dotazovaných. Tabáková lobby má ale takový vliv, že každý protikuřácký návrh zákona se zákazem kouření v restauracích, který se objevil, poslanci vždy smetli. Nebo se do sněmovny ani nedostal. V nové sněmovně už ale vzniká iniciativa, která hodlá zákaz konečně prosadit. V některém z dalších textů se této problematice budu opět podrobněji věnovat.
 

Pořídil jsem si rovněž elektronickou cigaretu s beznikotinovou (!) náplní. Očekával jsem, že ji ve chvílích nejvyšší nouze budu potřebovat jako berličku, ale zůstává prakticky nedotčená. Nepotřebuju ji, takže mě nejspíš žádné nepřekonatelné krize nepotkávají. Totéž se týká bonbonů, gumových medvídků a lentilek, které nosím už dva týdny v tašce. Zůstaly neotevřené.
 

Naučil jsem se nekouřit ke kávě, nekouřit po jídle, nekouřit na wc, nekouřit u půllitru piva, ale některé kuřácké "grify" se mě stále drží. Když odcházím z domu, někdy bezděčně kontroluju poplácáváním kapes, jestli mám u sebe cigarety. A v restauraci nebo na baru si zásadně sedám tam, kde je popelník. Někdy si ho dokonce přitáhnu, než si uvědomím, že je pro mě už zbytečný.
 

Související obsah

Jako nekuřák se cítím svěže a mnohem lépe než kdykoli jindy s cigaretou. Pokud stále ještě váháte nebo máte strach se odhodlat a navždycky zahodit cigarety, jen směle do toho. Je lhostejné, jestli to dokážete sami, s podporou léků, nikotinových náplastí nebo krabiček bonbonů. V centru mi jasně řekli: "Všechno, co vám pomůže přestat kouřit je dobré a můžete to využít." Držím vám palce.
 

Chcte-li se se mnou podělit o své zkušenosti s cigaretami a nekouřením, můžete mi napsat na e-mail [email protected] nebo třeba do komentářů facebookového profilu TN.cz.

ČTĚTE TAKÉ:

Dvojčata s cigaretou a bez: Podívejte se, jak kouření ničí obličej!

Co je vrcholná snobárna? Když se vám zachce kouřit cigaretu z pravého zlata!

tn.cz / David Garkisch

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz