DENÍK NEKUŘÁKA: Týden třetí. Pořád se držím, hlásí náš reportér

Zdroj: TN.cz

Už třetí týden bez cigarety má za sebou reportér TV Nova David Garkisch. Jaké jsou jeho zkušenosti s odvykáním? Jak mu to jde? Na co si dát pozor? Čtěte třetí díl "deníku nekuřáka"...

Tak už jsou to tři týdny, co jsem si zapálil poslední cigaretu. A nepřestávám se divit, že to zatím jde tak dobře. Nebylo to ani příliš těžké - mnohem těžší se mi to zdálo, když se můj den D teprve blížil. Realita je snazší, než jsem si ve svých černých snech představoval.
 

Nejspíš se budu opakovat, ale cítím se bez kouření nepoměrně lépe než kdykoli s cigaretou. Intenzivně vnímám chutě i vůně a moje fyzická výkonnost šla rapidně nahoru. Poznávám to každý den v kopci cestou do práce. Dnes už ho takřka vyběhnu a ani se nezadýchám. Vrátit se o tři týdny zpět pod tentýž kopec, připadal bych si jako troska.
 

Nepochybně mi pomáhá preparát champix, který mi naordinovali ve Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku v Praze na Karlově náměstí. Podobná centra fungují po celé zemi ve větších městech a při větších nemocnicích. Jejich seznam najdete ZDE. Pečují o vás sestry a jste pacientem stejně jako když jdete k lékaři třeba s nachlazením.
 

I na léky došlo. Léčím se vareniklinem, látkou vyvinutou speciálně pro léčbu závislosti na tabáku. Obsazuje nikotinové receptory v mozku a stručně řečeno vytváří v člověku pocit, jako když právě dokouřil cigaretu a na další zrovna nemá chuť.

Související obsah

DENÍK NEKUŘÁKA: Reportér TV Nova vyhlásil válku nikotinu! Jak to jde den po dni?

11. 3. 2014

Vareniklin zkrátka dává kuřákovi sílu bojovat jen se svým zvykem kouřit a sám pak potlačuje abstinenční příznaky fyzické závislosti. Díky tomu procházím každou hodinou odvykáním typických kuřáckých zvyků - zapálit si po jídle, zapálit si v restauraci, zapálit si ke kávě...
 

Jedním z posledních zvyků, který je spíše komický a o němž jsem se zmiňoval v předchozím textu, je přitahování popelníku na stole v restauraci. Jako kuřák jsem ho pochopitelně vždy potřeboval mít při ruce a tak mi tohle chování tak trochu zůstalo. Podvědomě prostě vyhledávám popelník na stole a chvilku mi trvá si uvědomit, že ho vlastně nepotřebuju.
 

Kuřácká závislost sestává právě z těchto dvou stránek - fyzické a psychické, tedy jakéhosi návyku. A nějakou dobu trvá, než se ho člověk zbaví. Výborný příklad mi dala moje lékařka: "Jen máloco v životě lidé vykonávají tak často a pravidelně jako kouření. Pokud jste kouřil krabičku denně a pokud byste z každé cigarety potáhl třeba jen desetkrát, za jeden rok jste těch pohybů vykonal víc než sedmdesát tisíc!" Skutečně mě nenapadá moc věcí, které bych dělal častěji - snad jen chůze nebo řeč.
 

Je zkrátka nutné odvyknout svým podvědomým zvykům jako třeba vytáhnout cigaretu při čekání na autobus. A tím se dostávám k další metodě, kterou jsem přidružil k lékům. Je jí - trochu překvapivě - kniha Allena Carra "Snadná cesta jak přestat kouřit".
 

Tuhle knížku mi na jednom internetovém diskusním klubu doporučilo hned několik bývalých kuřáků jako výborný způsob, jak s cigaretami skoncovat. Příliš jsem tomu nevěřil, ale s pocitem, že proti cigaretám je každá zbraň dobrá, jsem ji objednal a koupil.
 

Jsem zatím v polovině knihy, a tak si ji netroufám definitivně zhodnotit, ale ohlasy jsou na ní dobré. Ostatně to tvrdí i čtenáři TN.cz. Jeden z nich v diskusi pod článkem napsal: "Držím vše, co se dá, abychom vydrželi (také od Nového roku přestávám) a vřele doporučuji výše zmiňovanou knihu . Je to bomba!"
 

Autor Allen Carr, sám dlouhá léty těžký bývalý kuřák, vede po celém světě kurzy, o nichž tvrdí, že vás během šesti hodin přednášek na místě odnaučí kouřit. A kniha je v podstatě souhrnem těchto kurzů. V anotaci knihy se doslova uvádí, že "poskytuje rady, jak překonat fyzickou i psychickou závislost na cigaretě díky proměně vnitřních postojů".
 

Lépe to asi pospat nelze. Autor v první osobě a na svém příkladu uvádí, proč všechny jeho předchozí pokusy selhaly a kde udělal chybu. Kuřáka nutí ke zdánlivě jednoduché věci - aby si svůj mozek jaksi "přeprogramoval" zpět do doby, kdy ještě nekouřil a cigareta mu nepřipadala nezbytně nutná věc k životu a přežití. Každý z kuřáků totiž takový býval.
 

Související obsah

DENÍK NEKUŘÁKA: Druhý týden bez cigaret! Jde to skvěle, hlásí náš reportér

14. 3. 2014

Knihu ještě nemám přečtenou, ale rozhodně není nezajímavá a jako podporu při odvykání kouření ji rozhodně doporučuju (autor radí přečíst si ji předtím, než s odvykáním začnete a po jejím přečtení típnout poslední cigaretu). Zaujal mě například výčet obvyklých situací, kdy si kuřák zapálí. Každé autor věnuje malou kapitolku a jde o: stresové situace, nudu, koncentraci a uvolnění.

Popisnou a nenásilnou metodou na těchto příkladech Allen Carr ukazuje, že to není cigareta, co pomáhá zahnat kuřákův stres, ale že ho naopak způsobuje. Kuřák se s cigaretou opravdu cítí lépe a stresuje ho být bez ní. Ve skutečnosti je právě nedostatek nikotinu a nemožnost si zakouřit stresujícím faktorem, ale kuřácké mozky si během let zaměnily příčinu s následkem. Kniha pomáhá právě toto pokřivené myšlení narovnat a zdaleka není jen souborem pouček z protikuřáckého letáku.
 

Svého rozhodnutí přestat kouřit v žádném případě nelituju. To snad jen toho, že nepřišlo už mnohem mnohem dřív. Odvykání jsem si představoval podstatně těžší, než v mém případě je. Proto radím každému kuřákovi - dejte rozum dohromady začněte se i vy připravovat na svůj den D. A věřte mi, že váš strach z toho, co bude po poslední cigaretě je nafouklejší než skutečnost.
 

Chcete-li se se mnou podělit o své zkušenosti s cigaretami a nekouřením, můžete mi napsat na e-mail [email protected] nebo třeba do komentářů facebookového profilu TN.cz.