Není oprava jako oprava

Jaká jsou rizika neodborně provedené opravy po nehodě? Ve spolupráci s renomovanou společností Dekra byly provedeny crash-testy, v nichž se porovnávali zdravotní důsledky stejného nárazu pro posádku správně a nesprávně opraveného vozu.

Obsah testu nazvaného Fair Repair byl sestaven tak, aby se v něm našla co nejširší část české veřejnosti: druhá generace modelu ŠKODA Octavia je nejčastější auto na českých silnicích, boční náraz v rychlosti 30 km/h je častou dopravní nehodou. Studie výzkumného ústavu Dekry uvádí, že nejvíce opravovaných škod vzniká při rychlostech do 44 km/h. Oba vozy se opravovaly s využitím ŠKODA Originálních dílů, ale rozdílným způsobem. Rozdíly byly zásadní především v technologiích sváření a vyrovnávání strukturálních dílů z vysokopevnostní oceli. Autorizovaný servis ŠKODA (Servisní centrum Kosmonosy) provedl výměnu bočního rámu (B-sloupek, práh, postranice), střechy a dveří zcela novými díly. V rámci neautorizované opravy bez dodržení doporučených postupů v německé laboratoři KTI byly tyto díly vyrovnány metodou za studena. Postranice karoserie byla ve své spodní polovině odříznuta a částečně vyměněna. Právě tento postup může za ztrátu tuhosti karoserie. K další hrubé chybě neautorizované opravy došlo v okamžiku spojování nově vsazených částí karoserie. K tomu byly použity běžné a hojně rozšířené svařovací kleště. Ty jsou však pro tento materiál zcela nevhodné, protože neposkytují dostatečný přítlak ani potřebný svařovací proud. Pracovní postupy v Dílenské příručce, k níž mají všechny autorizované servisy na rozdíl od většiny neautorizovaných automatický přístup, proto zahrnují i seznam předepsaného dílenského nářadí a spotřebního materiálu. Velkou roli dokonce hraje i typ použitého lepidla, kterým se doplňují jednotlivé sváry karoserie. O dobře provedené opravě moderního vozu zkrátka často rozhodují zdánlivé detaily…

Po opravách se oba vozy znovu dostavily do ringu, aby absolvovaly druhou simulovanou havárii – náraz do opravovaného místa rychlostí 50 km/h. Tentokrát se zkoumalo, jaké následky by taková nehoda měla pro posádku. Jaký byl výsledek? Biomechanická analýza ukázala, že řidič vozu opraveného autorizovaným postupem by dle křivek pravděpodobnosti utrpěl v nejhorším případě zhmoždění hrudníku či nekomplikovanou zlomeninu jednoho až dvou žeber. Zbylé části těla by pravděpodobně zůstaly bez závažného poranění. Naopak řidič vozu neopraveného podle aktuální Dílenské příručky by při nárazu utrpěl závažné poranění hrudníku (zlomeninu nejméně 3 žeber), pohmoždění vnitřních orgánů, hemothorax a hemopneumothorax. Z medicínského pohledu docela zásadní rozdíl, shodli se lékaři zapojení do testu. Asi není pochyb o tom, která oprava je férovější pro zákazníka a které opravě by měl rozumný motorista dát přednost, pokud chce jezdit bezpečným vozem i poté, co musel být opravován po nehodě. Tady už prostě končí legrace, tady jde minimálně o zdraví, ne-li o život. A dávat ho v sázku kvůli několika ušetřeným stokorunám je holé šílenství.