Omezíme pravomoci prezidenta, plánují politici! Češi jsou proti

Zdroj: TN.cz/Jakub Deml

Miloš Zeman se tak dlouho kolébal na hraně ústavních zvyklostí a tvrdil, že jsou idiotské, až některým politikům došla trpělivost a do budoucna tomu chtějí zabránit. Jejich návrh omezit pravomoci prezidenta se ovšem lidem ani trochu nezamlouvá!

Ve velké anketě na našem portálu dali hlasující jasně najevo, že s tím, co má všechno prezident pod palcem, jsou naprosto spokojení.

Omezit pravomoci hlavy státu chtělo ve středu po poledni 2348 lidí. Jenže proti bylo lidí skoro třikrát tolik - přesně 6405 hlasujících na webu TN.cz. 104 lidí vyjádřilo názor, že je jim to jedno. Je nutné podotknout, že pokud by k omezení pravomocí prezidenta skutečně došlo, tato omezení by se vztahovala až na Zemanova nástupce v příštím volebním období - změny nejde zavádět zpětně.

Hlas lidu je ale jasný - Miloš Zeman neudělal nic tak hrozného, abyste prezidentský úřad do budoucna omezovali, milí poslanci a senátoři, vzkazují čtenáři TN.cz. Ministr Jiří Dienstbier přitom připravil poměrně obsáhlý návrh.

Sociálnědemokratický politik například evidentně nechce, aby se opakovala situace, kdy Miloš Zeman dlouhou dobu hatil jmenování vlády Bohuslava Sobotky, kterého podle kuloárních informací nemá právě v lásce.

Tohle by už napříště prezident nemohl. Dientsbierův návrh prezidentovi povinnost jmenovat vládu stanovuje "bez zbytečného odkladu".

Související obsah

Politici chtějí omezit pravomoci prezidenta. Souhlasíte? Hlasujte!

13. 1. 2015

Kromě toho by změna Ústavy mohla usnadnit prezidentovo odvolání z funkce. Teď může žalobu na prezidenta navrhnout pouze Senát a to jen kvůli velezradě nebo hrubému porušení Ústavy. Navíc to musí podpořit tři pětiny senátorů a tři pětiny poslanců. Návrh změn Ústavy počítá s tím, že nově by mohl podat a odhlasovat žalobu proti prezidentovi buď senát nebo sněmovna - každá komora zvlášť.

Nově by členové vlády nebyli zároveň poslanci, ale jejich mandát by byl klouzavý a ve Sněmovně by je zastupovali náhradníci. Uvažuje se také o prodloužení mandátu ústavních soudců. Nově by namísto deseti let mohli být ve funkci třeba 12 nebo 13 let, ale pak už by nemohli být znovu do funkce zvoleni.

Schválit tyto změny ale není žádná legrace. Zatímco pro schválení normálního zákona stačí klidně šedesát zvednutých poslaneckých rukou, při změně Ústavy je potřeba hlasů minimálně 120, tedy šedesát procent. Stejné je to i v Senátu.