O víkendu se napříč Evropou odehrál v několika větších městech pochod a demonstrace proti praktikám norské sociální služby Barnevernet a odebírání dětí. Slovenský portál Topky.sk teď zveřejnil zpověď Slovensky, která pro sociální službu v Norsku pracovala. A ta Barnevernet spíše vychvaluje.
Portál prozrdil jen křestní jméno Slovensky - Silvie. Ta do Norska přišla před šesti lety, kvůli ročnímu studijnímu pobytu, aby se naučila tamní jazyk. Její matka je Slovenska, otec Nor. A Silvie si jako obor studia zvolila právě Barnevernet, tedy sociální ochranu dětí.
Teď Silvie pracuje v jednom z dětských domovů Barnevernetu a nemůže si to vynachválit. "U nás děti dostanou tu nejlepší péči a výborné jídlo. Nakupujeme jim oblečení, potřeby do školy a dostávají i kapesné. Kromě toho jim pomáháme s domácími úkoly a o víkendech jim organizujeme zajímavé aktivity," tvrdí Silvie.
Když popisuje sociální systém v Norsku, upozorňuje, že Barnevernet může dítě z rodiny sebrat prakticky ihned a bez povolení: "Jde například o situace, kdy se o dítě rodiče nestarají, bijí ho nebo ho sexuálně zneužívají. V takovém případě může soud rozhodnout o odebrání dítěte do 48 hodin od oznámení."
Rodiče pak mají nárok na právní pomoc zdarma a mohou se dovolat až k nejvyššímu soudu. Podle Silvie je prý mnoho případů, kdy soud rozhodl ve prospěch rodičů a děti jim vrátil. To je podle ní i cílem Barnevernetu - aby se děti mohly vrátit domů. "V roce 2013 jsme pomohli více než 53 tisícům dětí a z nich bylo jen 17 procent umístěných mimo domov," tvrdí Silvie.
Podněty sociálce může nahlásit kdokoli. "Školy, školky a doktoři jsou povinni hlásit, že se jim nezdá být něco v pořádku. Barnevernet pak začne vyšetřování. Mluví s dětmi a rodiči. Ti současně musí dát souhlas s informacemi ze školy. Potom mapujeme, jaké potřeby dítě má a rodinám nabízíme řešení. Zdůrazňuji, že děti jsou rodičům odebrány jen ve velmi závažných případech," říká Silvie.
Barnevernet nabízí i dost zvláštní službu. Říká jí "Avlastningshjem". "To je jeden z velmi praktických způsobů jak pomáhat rodinám, které mají těžkosti. Jde o dobrovolnou pomoc, kterou rodina může a nemusí přijmout. Jsou to denní, víkendové nebo týdenní pobyty dětí v jiné rodině. Biologičtí rodiče si oddychnou, mají čas vyřešit si svoje vztahy, případně navštěvovat kurz a vzdělávat se, zatímco o děti je postaráno," popisuje Silvie.
Zmiňuje i dva případy, kdy taková pomoc pomohla. Například u mladé matky s poporodní depresí, která se nezvládala starat o své dítě. Dala ho proto na víkendový pobyt k paní středního věku, která měla své děti už na střední škole. "Dítě u ní trávilo každý třetí víkend a paní dostávala od Barnevernetu příspěvek na pokrytí nákladů. Maminka se mezitím mohla trochu věnovat sobě. Dítě má k ´víkendové mámě´ velmi dobrý vztah. Asi jako k náhradní tetě nebo babičce, kterou už bohužel nemá," uvedla Silvie.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz