Imigranti

Uprchlíci jsou skvělý byznys! Převaděči na nich rýžují miliony

Uprchlíci jsou skvělý byznys! Převaděči na nich rýžují miliony
Zdroj: Profimedia

Nával uprchlíků z Afriky a Asie do Evropy přináší také obchodní příležitosti. Pro libyjské pašeráky nastaly hojné časy. Někteří z nich se rozpovídali o tom, jak na zoufalých uprchlících vydělávají.

Libyjské pobřežní město Zuára leží 100 kilometrů západně od hlavního města Tripolisu a 60 km východně od hranic s Tuniskem. Vzhledem k příznivé poloze se stalo centrem pro uprchlíky, kteří touží po lepším životě v Evropě a doufají, že se na náš kontinent dostanou na chatrných loďkách přes Středozemní moře.

Libyjské pobřeží je ale jen špičkou ledovce. Uprchlíci předtím musí absolvovat i tisíce kilometrů dlouhou cestu, mnohdy neméně nebezpečnou než samotná plavba přes moře. Pašeráci a převaděči, kteří je přepraví přes Středozemní moře, jsou jen posledním článkem propracovaného řetězu. Ten začíná v zemi původu a táhne se přes území subsaharských států a samotnou Saharu. Po pádu Kaddáfího režimu se především usnadnila cesta do samotné Libye. Teď do ní od jihu proudí tisíce uprchlíků denně.

Své životy svěřují do rukou různých pašeráků a doufají přitom, že ti dodrží své slovo a předají je dalším pašerákům nebo je dopraví rovnou na místo určení. Mnozí ovšem takové štěstí nemají a končí jako otroci nebo za ně pašeráci požadují od příbuzných výkupné. Jiní tráví několik měsíců zavřeni ve skladištích na libyjském pobřeží a musí si cestu odpracovat. Nebo si jako ilegálové vydělávají na další úsek. Pokud je libyjské úřady odhalí, zavřou je do uprchlických táborů a deportují zpátky.

Z opatření Evropské unie mají pašeráci srandu

Přístavní městečko Zuára má pro obchod s lidmi nejlepší polohu. Od Evropy je jen pár hodin plavby. Obchod s uprchlíky se zde naplno rozjel kolem roku 2006, když jej sponzorovala Kaddáfího vláda. Když se ale Kaddáfí o dva roky později dohodl s italským premiérem Berlusconim, že výměnou za pět milionů dolarů bude pašování lidí potírat, nastaly pro pašeráky krušné časy. Ale když Kaddáfí před čtyřmi lety padl a v Libyi se rozhořela občanská válka, stal se z pašování lidí milionový průmysl.

Mnozí se na pašování dali, protože nemohli najít jiné uplatnění. Třeba třiatřicetiletý vystudovaný právník s přezdívkou Hajj, s nímž mluvil reportér listu The Guardian, se přiznal, že když jej kvůli etnickému původu nikdo nechtěl zaměstnat jako právníka, dal se na pašování. Z plánů EU na boj s pašeráky si nic nedělá.

"Nebojím se, tohle se děje už několik let, ty sliby a výhrůžky. Zase to přejde. Nebo co udělají? Pošlou sem dvě fregaty? Do libyjských vod? To by byla invaze," potvrzuje Hajj, že se pašeráci spíš plánům na boj s nimi smějí, než že by z nich měli strach.

Trh se ale mění přímo před očima, potvrzuje Hajj. "Dříve to bylo velmi riskantní povolání, teď je z toho volný trh. Služby nabízí spousty lidí."

Na moře v nafukovacím člunu či rybářské lodi
 

Pašeráci k přepravě využívají dva prostředky. Buďto od rybářů kupují vysloužilé rybářské lodě nebo používají nafukovací čluny, tzv. zodiaky. Mnoho z nich pochází ze zásob Kaddáfího režimu, ale do Libye se i pašují. S rybářskými loděmi je ovšem problém. Docházejí a na nové nemají loděnice dřevo. Kromě nákladů pro pašeráky to v Libyi zdražuje i potraviny.

"To je jeden z důvodů, proč jsou teď ryby tak drahé. Protože nejsou rybářské lodě, které by vyplouvaly na moře kvůli rybaření. Všechny je používají pašeráci." Přiznává Hajj. Jemu náklady na loď stouply až o 100 %.

Také kvůli tomu nachází ve vlnách Středozemního moře stále více uprchlíků smrt. Aby pašeráci kompenzovali rostoucí náklady, plní lodě stále více a více lidmi. Hajj a další pašeráci ochotní mluvit se dušují, že oni k takovým praktikám nesáhli.

"Žádná z lodí, které jsem poslal, se nikdy nepotopila. Proto mám mezi pašeráky dobrou pověst," dušuje se jiný z pašeráků ze Zuáry, který si nepřál být jmenován. Nováčci podle něj ale nedbají na to, jestli jejich lodě doplují či nikoliv a na loď posadí stovky uprchlíků. Dalším z důvodů, proč pašeráci lodě přeplňují, je klesající cena za jednoho uprchlíka. "Na loď pro maximálně 300 lidí cpou jiní až 800. Jen proto, že cena za jednoho tak klesla," říká Hajj.

Související obsah

Uprchlíci platí podle toho, odkud pocházejí

Ceník se liší podle toho, odkud uprchlíci přicházejí. Ti ze subsaharské Afriky platí v přepočtu maximálně 25 tisíc korun. Syřany, mezi uprchlíky tvořící nejpočetnější, ale zároveň také nejbohatší skupinu, stojí plavba i dvaapůlkrát tolik. Za to se jim ale dostává lepšího zacházení.

"Syřané se třeba zeptají, kolik stojí loď jen pro ně. Já jim to řeknu a oni souhlasí a zaplatí 20 % navíc, aby ji měli jen pro sebe. To si Afričan nemůže dovolit," pokračuje Hajj. Syrské rodině dal nafukovací člun za 100 000 dolarů, v přepočtu tedy za dva a půl milionu korun. Sám ho považuje za bezpečný prostředek. Jeho kolega Ahmed operující z jiného města ale nesouhlasí. On sám by zodiak použil jen k přepravě mezi pobřežím a čekající rybářskou lodí.

Nafukovací člun pořídí pašerák a v přepočtu za necelých 200 000 korun. Loď stojí ale i desetkrát tolik. Ahmed zaplatí rybáři, aby loď nahlásil jako ztracenou a uplatí pobřežní stráž. Hajj rovnou zaplatí stráži, aby se o ně nestarala. Pod rouškou tmy zakotví na moři a nalodí uprchlíky. Ty pak přepraví do evropských vod.

Související obsah

Podle Guardianu si pašeráci za jednu plavbu vydělají až 900 000 korun. Během jednoho týdne stihnou vypravit až 20 plaveb!

Kapitán a pomocníci se plaví zadarmo
 

Metody pašeráků se ale liší. Většinou z uprchlíků vyberou někoho, kdo má s mořem zkušenosti a jmenují ho kapitánem. Ten si vybere další čtyři pomocníky a společně cestují zadarmo. Ale "kapitáni" mnohdy své zkušenosti zveličují, což uprchlíky ohrožuje.

"Dám jim trochu zásob, satelitní telefon a instrukce, aby volali každé tři hodiny. Nasměrujeme je směrem k místům, kde je zachrání. Nejčastěji k ropným plošinám u ostrova Lampedusa. Až tam připlují, tak jim dám číslo na italskou pobřežní stráž," řekl reportérovi australské stanice ABC pašerák Az´zubair, také podnikající v Zuáře. Bohatší uprchlíci si mohou asi za 100 korun koupit i záchrannou vestu.

Související obsah

Pašeráci ale využívají také toho, že když italská pobřežní stráž naloží uprchlíky, lodě ponechá svému osudu na širém moři. Pašerák, který si nepřál uvést své jméno, proto někdy na lepších lodích posílá své pomocníky. Když se přiblíží k ropným plošinám, zavolají italskou pobřežní stráž. Posádka loď opustí v nafukovacím člunu a schová se mimo dohled italských pohraničníků. Když Italové naloží uprchlíky, vrátí se posádka na loď a odpluje s ní zpět do Libye. Az´zubairovi lidé zase vyplouvají na moře a opuštěné lodě prostě sbírají.

"Mám radost, že tím vytvářím tlak na Evropu."

Uprchlíkům, kteří předtím musejí absolvovat nebezpečnou cestu přes Afriku, nepřijde Středozemní moře jako tak děsivá překážka. Podle výpovědi mnohých z nich by si ale cestu rozmysleli, kdyby měli na vybranou jinou možnost. Zůstávat v Libyi totiž kvůli občanské válce a strachu z deportace nemohou. Raději riskují život na moři. Řešením by tedy bylo, kdyby ti, kteří utíkají před válkou ve své domovské zemi, našli útočiště už v Libyi.

Související obsah

Hajj si ale myslí, že business s uprchlíky stejně nikdy neskončí. Alespoň ne, dokud budou moci z jihu proudit do Libye tisíce běženců. Už Kaddáfí uprchlíky využíval k vytváření tlaku na Evropu, aby jeho režimu finančně pomáhala. Podle pašeráka se situace od té dnešní až zas tolik neliší.

"Někteří pašeráci to dělají pro lásku k penězům, i tady v Zuáře. Ale jsou tu jiní, jako například já, kteří mají radost z toho, že na vás (Evropany) tlačíme," dodává pašerák Hajj.

Vítězslav Boch, TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP 10 ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz