Kdyby se teď konaly volby do Sněmovny, z těsného vítězství by se radoval Andrej Babiš a jeho ANO. Sobotkova ČSSD by skončila na druhém místě před třetími komunisty. Průzkum provedla společnost SANEP.
Na aktuálně vedoucí hnutí ANO (23,2%) ztrácí v listopadu druhá ČSSD (20,6%) 2,6 procentního bodu. Oproti říjnu se tak mezi hnutím ANO a ČSSD rozevřely nůžky opět o trochu víc. Nárůst volebních preferencí hnutí ANO a naopak pokles příznivců ČSSD ve srovnání s předchozím měsícem může souviset s rostoucími emocemi ve společnosti kolem uprchlické krize, které se zejména v souvislostmi s tragédií v Paříži vyhrocují a začínají se stále více odrážet i ve volebních preferencích.
Sociální demokracie tak patrně doplácí na ne příliš výrazný postoj premiéra Bohuslava Sobotky k postoji ČR v rámci řešení uprchlické krize, uprchlickým kvótám a ochrany českých hranic a zájmů většiny obyvatel ČR. ČSSD však může přicházet o podporu i vinou ministra bez portfeje Jiřího Dientsbiera, jehož názory a postoje k uprchlické krizi mohou část voličů od preferování této strany odradit.
Oproti tomu předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš může politické body sbírat díky svému jasnému postoji ve vztahu k uprchlické krizi, kvótám, ochraně českých hranic a národním zájmům. S Babišem se tak naopak od jeho vládního šéfa Bohuslava Sobotky většina domácí populace může ztotožňovat a může tak podporovat hnutí ANO, a to přesto, že tato strana řeší řadu vnitrostranických problémů a kauz svých významných představitelů.
Viditelná radikalizace domácí populace ve vztahu k uprchlické krizi se tak stává stále výraznější a dnes již mnohem zřetelněji zasahuje do volby zejména nerozhodných voličů, pro něž je postoj vůdčích osobností politických stran v ČR k aktuálně největšímu celoevropskému problému nejpodstatnější při jejich rozhodování.Konzistentní postoje dlouhodobě předkládá svým voličům KSČM, která své voliče, alespoň prozatím, nezklamala ani v případě postojů jejich hlavních představitelů ve vztahu k uprchlické krizi. Komunisté se tak i v listopadu těší přízni 14,2% voličů.
To však již nelze říci o voličích TOP 09, kteří zjevně bojují jak se skutečností, že vedení opouští ikona této strany Karel Schwarzenberg, tak s postoji k uprchlické krizi jeho nejpravděpodobnějšího nástupce Miroslava Kalouska. TOP 09, která se již v říjnu poprvé od sněmovních voleb ocitla za ODS, zůstává s aktuální podporou 6,5% hlasů, což je dosud nejhorší povolební výsledek TOP 09, za občanskými demokraty i nadále.
ODS naopak s aktuálním ziskem 9,9% hlasů atakuje poprvé od sněmovních voleb desetiprocentní hranici. Zdá se tak, že dění v TOP 09, ale i postoje ODS ve vztahu k uprchlické krizi, může občanským demokratům pomoci nabrat druhý dech a získat část svých dřívějších voličů.
Poslední stranou, která by v listopadu zasedla do poslaneckých lavic, je KDU-ČSL s aktuálním ziskem 6,3% voličských hlasů.
Jiná politická strana či hnutí by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz