Některé věci děláme automaticky a ani nepřemýšlíme nad jejich významem. Podobně je tomu i s přáním "na zdraví" po kýchnutí. Existuje přitom několik zajímavých teorií, proč začali naši předci heslo používat.
Jen málokdy člověk kýchne, aniž by mu někdo nepopřál dobré zdraví. Přemýšleli jste někdy, proč to tak je? Podle historiků existuje několik důvodů, proč se přání "na zdraví", příp. "pozdravuj pánbůh" v češtině, "bless you" v angličtině nebo "gesundheit" v němčině, rozšířilo.
Podobně jako jiné nevysvětlené projevy i kýchnutí bylo vykládáno jako působení nadpřirozených sil. Už ve starověku lidé věřili, že při kýchání můžete ztratit svou duši, nebo vás ovládne ďábel. Přání "pozdrav pánbůh" vám ale poskytlo ochranu od zlých sil a vaši duši ubránilo.
V 6. století zase přál zdraví kýchajícím Řehoř I. Veliký, který se stal papežem v době morové epidemie. Věřil totiž, že kýchnutí znamená ústup nemoci a zdravý organismus. Podle některých zdrojů si pak "zdravíčkem" přáli lidé přežití zákeřné nemoci.
Poslední teorie říká, že kýchající opravdu na okamžik zemře, přání ho ale přivede ze záhrobí zpět. Zároveň mu tím vyseknete poklonu, že má dobré zdraví a je "frajer", protože doopravdy nezemřel.
Kýchání bylo navíc spojeno s různými pověrami. Staří Egypťané rozeznávali 12 druhů kýchnutí a podle nich věštili. Slované zase věřili, ze pokud člověk kýchne během řeči, mluvené se splní. Od toho je odvozeno jiné heslo, které při kýchnutí pronášíme - "je to pravda". A třeba pondělní kýchnutí nosilo štěstí.
ČTĚTE TAKÉ:
Kýcháte po ránu? Asi spíte s roztoči
Neznáte ho z minulého života? Zjistěte odpověď
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz