Evropská komise přišla s dalším nápadem, jak řešit migrační krizi. Podle bruselských úředníků je řešením ilegální migrace přijmout více legálních migrantů. Komise totiž chce snížit kritéria, která musí migranti splnit, aby dostali tzv. modrou kartu, tedy povolení k pobytu a práci v zemích Evropské unie.
Do Evropy vloni přišel více jak milion nelegálních migrantů. Za prvních pět měsíců letošního roku to už bylo 206 000 uprchlíků. Evropská komise tak stále vymýšlí nové a nové plány, jak s ilegální migrací zatočit. Podle bruselských úředníků je ale receptem zjednodušit migraci legální.
Britský deník Daily Mail citoval předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junkera, který uvedl, že pokud "těmto lidem (migrantům) neotevřeme dveře, tak prostě prolezou oknem!" Komise tak po členských státech chce, aby rozdávaly více povolení k pobytu a k práci.
Většina zemí Evropské unie, včetně České republiky, vydává tzv. modré karty, tedy povolení k pobytu a k práci. Žadatelé ale musí splnit přísná kritéria: mít vysokoškolské vzdělání (nebo dlouholetou praxi v oboru), nabídku na práci v zemi EU se smlouvou alespoň na rok, která jim zároveň zaručuje plat ve výši 1 a půl násobku průměrné mzdy v příslušné zemi. To teď chce Evropská komise zmírnit.
Nově by migrantům měla stačit jen smlouva na půl roku, snížit by se měl také plat, který jim musí zaměstnavatel nabídnout. Státy by mohly také snížit požadavek na dosažené vzdělání. Migrant by si do Evropy mohl vzít také rodinu. Po roce života v zemi, která mu povolení vystavila, se bude moci přestěhovat do libovolné evropské země. Vyjma Velké Británie, Dánska a Irska, které nejsou součástí tohoto projektu.
Komise také navrhla obdobnou dohodu, kterou Unie uzavřela s Tureckem. Týkala by se Mali, Nigérie, Nigeru, Senegalu, Ethiopie, Libanonu, Jordánska nebo Libye. Státy by dostaly peníze, v přepočtu přibližně 213 miliard korun, coby rozvojovou pomoc. Mělo by to několik háčků: Musely by zastavit nelegální migraci do Evropy a nesměly by odmítat deportované běžence.
"Je to okopírovaná dohoda s Tureckem, jen tam jsou jiné země: Jordánsko, Libanon, Libye, Tunisko a později také sub-saharské země," citoval britský deník The Telegraph bývalého belgického premiéra a lídra politického uskupení ALDE, jehož členy jsou v Evropském parlamentu také členové hnutí ANO.
"Není to nový přístup a je to velmi prosté. My jim říkáme: My vám dáme peníze a vy nám nebudete posílat uprchlíky," dodal Verhofstadt.
Uprchlická krize v číslech, takhle zasáhla Česko:
Deník The Telegraph ale upozorňuje na to, že Unie bude mít potíže vybrat mezi vládami členských států peníze, které na splnění své části dohody potřebuje. Ostatně neochota vlád platit se projevila už u dohody s Tureckem. Aby se podařilo realizovat všechny plány Bruselu, bylo by na to potřeba astronomických 62 miliard eur, tedy 1,7 biliónu korun!
Navíc se Unie zřejmě stane terčem lidskoprávních skupin, které nebudou souhlasit s deportacemi nelegálních migrantů do zemí, z nichž do Unie přišli, a taktéž budou poukazovat na to, že režimy, kterým Unie peníze posílá, jsou z pohledu dodržování lidských práv přinejmenším problematické.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz