Evropská unie zvažuje zásadní změnu pravidel pro ukrajinské uprchlíky. Některé členské státy chtějí z dočasné ochrany vyřadit muže v branném věku, kteří odešli z Ukrajiny po začátku války. Návrh podporují mimo jiné Německo a Polsko, o změnách mluví také Česko. O budoucnosti ochranného režimu jednali ministři vnitra zemí EU v Lucemburku.
Ministři řešili podobu dočasné ochrany, která milionům Ukrajinců umožňuje legálně pobývat v Evropské unii, pracovat, studovat nebo využívat zdravotní péči. Evropská unie už dříve schválila prodloužení ochrany do 4. března 2027 a zároveň začala připravovat přechod na jiné formy pobytu. Na stole leží několik variant – od prostého prodloužení systému až po omezení pro některé skupiny uprchlíků. Napsal o tom web stanice Polsat News.
Jednou z nejdiskutovanějších možností je vyloučení ukrajinských mužů ve věku přibližně od 23 do 60 let. Podporu této variantě už vyjádřilo Německo. „Zaznamenali jsme, že v posledních měsících se zvýšil příliv osob ve vojenském věku. To je třeba řešit,“ uvedl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt.
O změnách hovoří také Česká republika. Ministerstvo vnitra už dříve uvedlo, že je potřeba zvážit omezení rozsahu dočasné ochrany. „Česko nadále čelí vysokému počtu nově příchozích. Proto je nutné otevřít debatu o úpravě dalšího nastavení dočasné ochrany,“ uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Podle resortu by se systém mohl upravit například podle geografického původu uprchlíků nebo dalších kritérií. Česko přitom přijalo nejvíce ukrajinských uprchlíků v přepočtu na počet obyvatel ze všech zemí Evropské unie.
Pro návrh se vyslovilo také Polsko. „Souhlasíme s takovým řešením,“ prohlásil náměstek polského ministra vnitra Maciej Duszczyk před jednáním ministrů. Varšava ale odmítá rozdělovat Ukrajinu na bezpečné a nebezpečné regiony. Podle Duszczyka Polsko „velmi dobře ví, co se na Ukrajině děje“, a geografické omezení proto nepovažuje za přijatelné.
Právě omezení podle místa původu představuje další variantu, o které se v Bruselu diskutuje. Některé státy navrhly, aby se dočasná ochrana nevztahovala na lidi z oblastí, které leží dál od bojů. Ukrajina však zůstává na seznamu zemí, které Evropská unie považuje za ohrožené válkou na celém svém území.
V Evropské unii aktuálně využívá dočasnou ochranu přibližně 4,33 milionu Ukrajinců. Nejvíce jich žije v Německu a Polsku. V Česku mělo podle údajů ministerstva vnitra letos v únoru dočasnou ochranu více než 398 tisíc občanů Ukrajiny a každý měsíc přicházejí další tisíce lidí.
Jak připomíná zpravodajský web Euractiv, debata o budoucnosti ochranného režimu přichází více než čtyři roky po začátku ruské invaze. Evropské státy tak hledají podobu systému, který bude fungovat i v případě, že válka na Ukrajině potrvá další roky. Česko navíc prosazuje, aby v případě uzavření příměří došlo k pozastavení vydávání nové dočasné ochrany a aby členské státy nemusely znovu udělovat ochranu lidem, kteří ji už získali v jiné zemi EU.
Headline s Jiřím Šedivým o směřování konfliktu na Ukrajině (6/2026):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz