Masivní příliv migrantů do španělských měst Ceuta a Melilla na severním pobřeží Afriky znovu otevřel otázku bezpečnosti těchto území. Obě města tvoří součást Španělska i Evropské unie, přestože je ze souše obklopuje Maroko. Ve Španělsku sílí obavy, že Rabat využívá migrační tlak jako nástroj k prosazování svých dlouhodobých územních nároků. Někteří politici a odborníci dokonce varují, že nedávné události mohly představovat zkoušku reakce Madridu na případnou budoucí krizi.
Ceuta a Melilla jsou španělská autonomní města na severním pobřeží Afriky. Z geografického hlediska tvoří enklávy obklopené marockým územím, z pohledu Španělska ale zároveň představují jeho exklávy oddělené od pevninské části země. Obě města jsou součástí Španělska i Evropské unie. Maroko je ale dlouhodobě považuje za své území a požaduje, aby je Španělsko předalo pod jeho správu. Nedávný nápor desítek tisíc migrantů podle serveru Politico znovu rozvířil debatu o tom, zda je Madrid dokáže v případě většího tlaku účinně ubránit.
Španělská ministryně obrany Margarita Roblesová odmítla jakékoli pochybnosti o budoucnosti obou měst. „Na Ceutu ani Melillu si nikdo nesmí dělat nárok. Každému musí být jasné, že územní celistvost a svrchovanost Španělska nejsou předmětem žádné debaty,“ prohlásila.
Obavy podle Politica posilují také změny v mezinárodní politice. Maroko v posledních letech výrazně posílilo vztahy se Spojenými státy a prezidentem Donaldem Trumpem. V marockých médiích se po migrační vlně znovu objevily výzvy k připojení Ceuty a Melilly k Maroku. Podobná vyjádření zazněla také od některých amerických politiků i izraelského velvyslance při OSN, i když izraelská diplomacie později zdůraznila, že nešlo o oficiální postoj vlády.
Bývalý španělský ministr zahraničí José Manuel García-Margallo vyzval vládu, aby vůči Rabatu vystupovala mnohem rozhodněji. „Měli bychom usilovat o přátelské vztahy s Marokem. Zároveň ale musí i přátelé vědět, že existují hranice, které se nesmějí překročit,“ řekl. Připomněl také, že Británie by podle něj podobný tlak na Gibraltar nepřipustila, a naznačil, že Madrid by měl postupovat stejně důrazně.
Současná krize přichází navzdory tomu, že se Španělsko a Maroko už desítky let snaží udržovat úzké vztahy. Španělsko a Maroko podepsaly smlouvu o přátelství a spolupráci už v roce 1991. Podle bývalého vysoce postaveného španělského diplomata tehdejší premiér Felipe González zastával pragmatický přístup. „Považoval za normální, že mezi Španělskem a Marokem vznikají spory. Důležité ale bylo hledat jejich řešení,“ řekl zdroj deníku Le Monde.
Historik José Luis Rodríguez Jiménez upozornil na podobnost s událostmi z roku 1975, kdy Maroko prostřednictvím takzvaného Zeleného pochodu převzalo kontrolu nad tehdejší Španělskou Saharou. Podle něj Rabat zkouší odhodlání Španělska bránit svá území. „To, co se stalo minulý týden, byla generální zkouška případné invaze. Rabat si všiml, že Madrid nedokázal tento tlak odrazit,“ uvedl.
Španělská vláda takové závěry odmítá. Ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska prohlásil, že migrační krize naopak ukázala sílu španělského státu. Otázky ale vyvolává i postoj NATO. Zatímco bývalý generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg v roce 2022 výslovně uvedl, že obrana Ceuty a Melilly spadá pod závazky NATO, nyní se představitelé Aliance k podobným hypotetickým scénářům nechtějí vyjadřovat.
Španělské ministerstvo zahraničí přesto trvá na tom, že o budoucnosti obou měst nemůže být pochyb. „Španělský charakter Ceuty a Melilly je nesporný. Uznává ho mezinárodní právo i celý svět,“ uvedl mluvčí ministerstva. Právě rostoucí tlak Maroka a nejistota kolem postoje spojenců podle Politica nutí Madrid, aby svou svrchovanost nad oběma městy veřejně hájil mnohem důrazněji než dřív.
Situaci s migranty v Ceutě sleduje reportérka Alice Procházková (3/8/2026):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz