Kdybyste se rozhodli strávit letošní dovolenou v Saúdské Arábii, dejte si hodně velký pozor na svůj outfit. Když oblečením porušíte místní zvyklosti, tvrdě po vás půjde náboženská policie. Její příslušníci jsou totiž za každého dopadeného hříšníka štědře odměňováni.
Ani v zemích, kam Češi jezdí o prázdninách nejčastěji, není radno chovat se bezohledně k místním obyvatelům, i kdyby to bylo třeba z neznalosti.
Bulhaři jsou vstřícný národ, kývání hlavou však znamená ne
Značná část místních specifik vyplývá z náboženských zvyklostí. I v zemích, kde je oddělena světská a církevní moc, se můžete snadno dopustit urážky nejen náboženského cítění.
V Bulharsku sice panuje naprostá svoboda vyznání, dominantní je ale pravoslavná církev. Země má množství středověkých a antických památek. "Jak obyvatelé, tak zaměstnanci ve službách, jsou k turistům velmi příjemní a komunikativní," zdůrazňuje ředitel marketingu CK ALEXANDRIA Petr Šatný.
Bulhaři jsou ale zároveň hrdým národem, který miluje svoji zemi. To je třeba mít na paměti stejně, jako notoricky známý rozdíl ve významu kývání a vrtění hlavou. "Naše kývání hlavou ve smyslu ANO znamená v Bulharsku NE a naopak," připomíná Šatný. Pamatujte na to, ať předejdete zbytečným nedorozuměním.
Řekové jsou velmi hrdí a některé věci prostě dělají po svém
Další zemí, kde je dominantní pravoslavná církev, je Řecko. S tím není žádný problém, do toho se však můžete dostat kvůli extrémní hrdosti Řeků. Nepokoušejte se Řekům například vysvětlit, že oni dělají všechno špatně a že vlastně nic nedělají a jen chtějí brát peníze z Evropy.
Hrdý Řek vám samozřejmě začne vysvětlovat svou složitou pravdu, na které něco je, ale které my Středoevropané nemůžeme rozumět. Řek je navíc ze své nátury zvyklý mluvit hlasitě a zeširoka gestikulovat. Za chvíli budete mít pocit, že se s vámi hádá celá taverna. A to přitom jen Řek v klidu obhajuje svůj životní postoj.
Už vůbec nechtějte po Řekovi, aby si, když má šetřit, odpustil tavernu a svou skleničku ouza či kávu s přáteli. "Vy jezdíte jednou za rok či dva na dovolenou, my chodíme místo toho do taverny, tak nám do toho nekecej," takovou odpověď můžete zhruba očekávat. Jsou zkrátka věci, které si hrdý Řek nikdy neodpustí. A taverna je jednou z nich.
Pozor na výstřihy a minisukně
Turecko nebo Egypt jsou země, kde jsou životy obyvatel ovlivněny mnohem více náboženstvím. Na první pohled patrný je už rozdíl ve stylu oblečení. Pokud se tedy turista rozhodne vyjít mimo resort, měl by respektovat místní zvyklosti.
"U žen se určitě nehodí hluboké výstřihy a minisukně, ani pánové by však neměli na procházku městem vyjít jen spoře oblečeni," doporučuje Šatný. V blízkém okolí hotelu, kde se pohybují převážně turisté, se tato pravidla tak striktně nedodržují, pokud se však dostanete do míst, kde se zdržují pouze místní obyvatelé, je třeba dodržovat zvyklosti dané země.
Turecko sice zatím patří k takzvaně sekularizovaným státům, dodržování zvyklostí je ale i tady přinejmenším projevem úcty. "Chybu by turista udělal, pokud by fotil vojáky, policisty a modlící se lidi, toto je totiž v Turecku zcela zakázáno," varuje Šatný.
A ještě jedno důležité upozornění, které se vyplatí dodržovat v zájmu vlastní bezpečnosti - v zemi platí absolutní přednost motorového vozidla, při přecházení silnic se tedy vyplatí obezřetnost.
Do mešity jedině bez bot!
Ve všech islámských zemích je třeba dodržovat etiketu chování v mešitě. Do té se zásadně vstupuje bez obuvi a s vhodným oděvem. Velká část jich je navíc přístupna pouze muslimům. Mešity na turisticky oblíbených místech jsou ale většinou na cizí návštěvníky připraveny a kromě toho, že jsou přístupné i bezvěrcům, zapůjčují jim šátky, haleny či sukně.
"V resortech panují běžná pravidla a evropské zvyky. K ubytování patří často soukromé pláže jen pro hosty nebo jsou ty veřejné místem, kde se s určitými výjimkami z pravidel počítá. Není problém se tak koupat v tradičních plavkách, na které jsme zvyklí z nemuslimských zemí. A do restaurací spadajících pod hotelový komplex se turisté mohu oblékat také tak, jak jsou zvyklí z domova. Personál bývá milý, přátelský a usměvavý. Mírný odstup, který však v žádném případně není osobní, může návštěvník země pocítit v době Ramadánu," popisuje Petr Šatný.
Tučná odměna za dopadení cizince
Zcela jiná situace panuje v Saudské Arábii. Na mravnost zde dohlíží náboženská policie "mutawas". Ta je placena vládou a má nad sebou svého ministra. Agenti dostávají tučnou odměnu za zatčení saúdského občana a ještě tučnější za cizince. Kontrolují veřejné prostory, jako jsou nákupní střediska, restaurace, obchody apod. I pro cizinky platí v této zemi zahalení rukou a nohou a na hlavě pak musí mít šátek. Muži zase nesmí nosit krátké kalhoty.
V islámských zemích jsou jinak obyvatelé obecně velmi vstřícní ke svým hostům a prokazují jim náležitou úctu bez ohledu na pohlaví či náboženství. "Je neslušné odmítnout nabízenou káva či čaj," podotýká Petr Šatný. Alkohol islám zcela zakazuje.
Pozor také na téma rozhovorů. Politika, náboženství, práva žen a další jsou velmi citlivé body. Málokdo z Evropanů také ví, že muslim vnímá jako nezdvořilost, sednete-li si způsobem "noha přes nohu". Tímto způsobem mu totiž ukážete podrážku své boty, což je vnímáno podobně jako u nás zvednutý prostředníček.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz