Obyvatelé okrajových částí Prahy se začínají bát přemnožených divokých prasat a někteří mají dokonce strach venčit své psy. Podle myslivců dokážou divočáci napadnout i srnku. A přemnožená prasata neškodí jen v Praze, ale po celé republice.
Nedaleko Černého mostu divoké prase těžce poranilo psa paní Hatlové. Předešlé dva útoky z loňska a z letošního září psi nepřežili. Tentokrát měl čtyřletý Teemo štěstí, několik dní ale bojoval o život. "Všechno nasvědčuje tomu, že si ten divočák pro něj došel, byl asi v křoví," popsala majitelka.
Podle myslivců jsou přesně takové porosty přirozenými skrýšemi pro divoká prasata a pokud je v nich vyruší třeba právě pes, můžou na něj zaútočit. Podle místního úřadu plánují myslivci odstřely a instalují různé pachové nástrahy.
Divočáků je teď nejvíce v historii. Například v roce 1953 jich bylo odloveno jen 486, v roce 2009 přes 120 tisíc a loni už téměř dvě stě tisíc. "Lovíme výhradně z posedů. V těchto oblastech se nedá lovit, je tu velká koncentrace lidí, rovina, náboj doletí několik kilometrů," popsal myslivec Jan Moravec.
To je také důvod, proč je boj s přemnoženými divočáky blízko obydlených oblastí nebezpečný. "Jestliže se prase dostane k tomu psovi na krátkou vzdálenost, tak se brání," dodal Moravec. Lidí se ale podle myslivců divočák bojí a nezaútočí na ně, pokud ho člověk neohrozí.
Divočáci však nepáchají škody jen v Praze, ale po celé republice. Po celé zemi se může újma podle odhadů zemědělců vyšplhat až do miliónů korun, úplně přesná čísla ale zatím k dispozici nejsou. Divokých prasat je navíc tolik, že není v silách myslivců stavy nějak výrazně snížit.
Velké problémy s divočáky mají zemědělci třeba na Vysočině. Pole jsou tam teď s trochou nadsázky víc zrytá než osetá. Mohou za to právě přemnožení divočáci. Části oseté ječmenem jsou pro ně něco jako kaviár. Škody po jejich řádění se tady odhadují na desítky tisíc korun.
Situace je tak vážná, že krajský úřad na Vysočině nabízí myslivcům za každé odstřelené divoké prase stovky korun. "Za čelist prasete dáváme 500 až 350 korun podle stáří. Pro letošní rok máme připraveno 450 tisíc korun," sdělila mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová.
Za vše může letošní suché a teplé jaro, kdy se prasatům dařilo dobře rozmnožovat. Zemědělci navíc ve velkém pěstují plodiny jako kukuřici - v ní se v létě divočáci schovají a vegetí a do toho všeho je také letos semenný rok.
Snížit stavy divokých prasat kromě zvýšených odstřelů může podle myslivců pomoci i tuhá zima, kterou by slabší kusy zvířat hůře přežily.
