Co les, to unikátní ekosystém. Sídliště milionů symbioticky provázaných živočišných a rostlinných organismů. Od velkých po okem neviditelných. Každý les je samostatnou planetou ve vesmíru krajiny. Územím s vlastními zákony, citlivým na jakýkoli zásah.
O to větší je odpovědnost lesníků. Každé rozhodnutí musejí pečlivě vážit, myslet desítky let dopředu, a dokonce počítat s riziky, která dnes ještě neexistují. Jinak by ŽIVOTU lesům a jejich obyvatelům prostor nepřidali, ale ubrali.
Život lesů je citlivý
Neviditelné tkanivo vztahů mezi zvířaty a rostlinami, to všechno činí z lesů místa citlivá na jakýkoli organický a neorganický zásah. Pomáhejme lesníkům v jejich péči o lesy. Proto je dobré si to čas od času připomenout …
DESATERO LESNÍ SLUŠNOSTI
1. Chováme se tiše! Jste na návštěvě. Vaše hlasové projevy ruší stálé obyvatele.
Musíme si uvědomit, že vstoupíme-li do lesa, je to podobné, jako bychom vstoupili do cizí ložnice. Značná část zvířat přes den spí. Vytrhneme-li je halasením, mohou se dát se na bezhlavý úprk a ublížit si. Jsou stresována a podobně jako my stres zajídají. Začnou okousávat a ohryzávat stromky, které pak ztrácejí svou imunitu a jsou náchylnější k napadení škůdci.
6. Na kolech nebo běžkách jezdíme jen po značených stezkách a cestách. Totéž platí i pro jízdu na koni nebo na saních.
Zdálo by se, že o nic nejde. Jenže jde. Lesní půda je klenot, umělecké dílo přírody. I pouhé kroky mohou její unikátní vlastnosti poškodit, v krajním případě zničit. Proto se pohybujme jen tam, kde je to povoleno. Když se zamyslíte, co dokáže s lesním humusem udělat roztočená pneumatika nebo lyžaři uježděná vrstva na beton ztvrdlého sněhu, pochopíte, že životu lesa jde o život.
7. Lesní plody sbírejte jen pro vlastní potřebu. Ať něco zbude zvěři a ptactvu.
Při sběračských výpravách berme vždy v potaz, že nejsme primárními strávníky. Dary lesa rostly pro zvěř a ptactvo. My bez borůvek, hub a dalších přežijeme, máme alternativu. Mnozí obyvatelé lesů nikoli.
8. Nerozdělávejte v lesích ohně. Les dokáže vzplanout rychle a požár se šířit tak rychle, že nestačíte utíkat.
Utíkat nebudete jen vy, ale vše živé. Mnozí živočichové prchnout nedokážou, protože jsou příliš malí, pomalí, nepohybliví. A stromy také nemohou utéci. Oheň, to je smrt lesa. I větší táboráček dokáže zatopit například mravencům a všechno, co je v dosahu jeho žáru, na roky zmrtvit.
9. Tábořte pouze na vyhrazených místech. Jiná už mohou být obydlená (třeba medvědy, co by nadsázka nebo kanci.)
Táboření v lesích má kouzlo romantiky. Jen skutečně přírodní typy však dokážou ve hvozdech přenocovat tak ohleduplně, aby po nich nezbyla ani stopa. My ostatní volme oficiální tábořiště. Nepřespíme v pelíšku někoho jiného.
10. Nepleťme si lesy s odpadkovými koši a skládkami! Kdo to po nás bude sbírat?!
Mnoho lidí si stále plete lesy se skládkami. Pneumatiky, stavební odpad, plechy, konzervy... U cest najdete cokoli. A nejen tam. Pro život lesa jsou ve všech případech vážným ohrožením. Dráty, plechy a podobně zvířata zraňují, chemikálie otravují... a některé předměty se v přírodě nerozloží vůbec.
Za to, že jsou naše lesy stále krásnější, zdravější a rozsáhlejší, vděčíme mimo jiné Lesům ČR, Vojenským lesům a statkům a Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL).
Tento článek je součástí projektu DOBA DŘEVĚNÁ, který má za cíl zlepšení povědomí široké veřejnosti o pozitivech a přidané hodnotě našich lesů a má ukázat, jak se o něj naši lesníci, a nejen oni, starají. Kampaň byla zahájena v listopadu 2017 a poběží do ledna 2018.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz