Třetinu "nejšpinavějších" míst v EU má Česko. Tady je nejhůř

Zdroj: ČTK

Smutné druhé místo nejznečištěnějších míst v rámci Evropy zastává Česká republika. Ve stovce "nejšpinavějších" míst obsadila téměř třetinu příček, obsadili jsme dokonce i "bronzovou pozici". Hůře než my jsou na tom už jen Poláci.

Nejvíce znečištěné místo v ČR jsou Veřňovice, část obce Dolní Lutyně u Bohumína, a je to zároveň třetí nejvíce znečištěné místo v EU. V celosvětovém měřítku se Dolní Lutyně umístila na 291. místě.

Největší česká města také patří k nejvíce jemným prachem znečištěným místům v EU. Ostrava zastává hrůzné 8. místo a Brno 77. místo. Praha obsadila 125. místo.

Celý žebříček nejvíce znečištěných míst v Evropě najdete zde.

Naše republika tak zastává ve výzkumu Global Air Quality City Ranking 2018 smutné druhé místo z hlediska nejznečištěnějších měst. Hůře než Česká republika už je na tom jen Polsko, které má v první stovce nejšpinavějších měst 35 příček. Následuje Itálie s 18 místy, naši slovenští sousedé v průzkumu obsadili 11 příček.

Naopak nejčistší města najdeme na severu Evropy. Města Helsinky, Stockholm nebo estonský Tallinn se v průzkumu umístila velmi dobře, čistý vzduch a dobré životní prostředí najdeme ale i například na francouzském venkově, v Belgii, Německu nebo Rakousku. Porovnání s Českem je tedy alarmující. Například taková Praha má v ročním průměru 2,5x horší vzduch, než zmíněná hlavní města Tallinn, Helsinky a Stockholm.

A jak je možné, že jsou na tom jinde v Evropě lépe? Tato velká města totiž umí vyřešit dopravu, po městě zřizují trasy pro cyklisty a kladou důraz na MHD. “Jasně se ukazuje, že i velká města mohou mít zdravé ovzduší, pokud dají přednost veřejné a cyklistické dopravě a vracejí veřejný prostor lidem,“ myslí si programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

Čistší vzduch v Česku by však nebylo tak náročné zajistit.  "Když ukončíme spalování uhlí v elektrárenských i domácích kotlích a omezíme přebujelou automobilovou dopravu ve městech, můžeme mít čistý vzduch i my," tvrdí.

Podle Jana Piňose, mluvčího Hnutí DUHA, nehraje velikost města v míře znečištění hlavní roli. "I malá vesnice může mít velké problémy, když se spojí spalování uhlí v lokálních topeništích a vliv znečištění z uhelné energetiky a průmyslu,“ myslí si Piňos. Hlavním zdrojem jemného prachu v ČR jsou totiž ze 40 % staré domácí kotle a kamna, zejména na uhlí, a ze 20 % uhelné elektrárny a teplárny.