Aktuální čísla z Evropy a konkrétně ze Švédska mluví jasně. Počet nových případů Covidu-19 není ve Švédsku tak velký, jako ve zbytku Evropy. Nové případy raketově rostou například ve Španělsku nebo ve Francii. Podle švédského hlavního epidemiologa jsou na tom v zemi dobře díky jarnímu promoření.
Anglický deník The Financial Times s odvoláním na švédského státního epidemiologa Anderse Tegnella, uvedl, že metoda kolektivní imunity je sice jeden z nejkontroverznějších konceptů v boji proti Covidu-19, ale evidentně úspěšný.
Podle Tegnella je kolektivní imunita aktuálně zodpovědná za prudký pokles nových případů. "V jiných zemích podle mě bude kritičtější situace. Pravděpodobně tam budou zranitelnější,“ uvedl epidemiolog. Cílem podle něj přitom nebylo dosáhnout rychle kolektivní imunity, ale zpomalit šíření nemoci natolik, aby to zdravotnictví zvládlo.
Švédská cesta se zdá být skutečně efektivní. Aktuální grafy o vývoji epidemie dokazují, že počet nakažených stoupá v téměř celé Evropské unii - Švédsko ale naopak hlásí prudký pokles. Podle údajů německé organizace Statista se tato skandinávská země dostala na vrchol 24. července, kdy se během jediného dne potvrdila nákaza u více než 1300 lidí. Dlouhou dobu bylo Švédsko na semaforu českého ministerstva zahraničních věcí v kategorii rizikových zemí.
Vývoj denních nárůstů ve Švédsku
Karta se ale obrátila. Od té doby čísla ve Švédsku neustále klesají - na rozdíl od ostatních evropských zemí. Poslední zaznamenaná data na grafu výše jsou z 10. září, kdy laboratoře odhalily 201 nakažených. Ten samý den se v Česku Covid-19 potvrdil u 1380 lidí. Podle švédské zdravotní agentury bylo ze 120 tisíc provedených testů během minulého týdne pozitivních pouze 1,2 %.
Paradoxem přitom je, že ve Švédsku se nezaváděla drastická opatření jako ve většině evropských zemí. Řada z nich, mezi nimi například Slovensko či Rakousko, zavedla v létě povinnost nošení roušek - i přesto u nich na začátku září začala epidemie nabírat na síle. Ve Švédsku povinné roušky nebyly a doposud stále nejsou. Úřady pouze doporučují, aby je lidé nosili v uzavřených prostorech. Volba je však na nich samotných.
Graf vývoje počtu nově nakažených lidí podle zemí:
Na jaře, když v Evropě epidemie naplno propukla a většina zemí zavírala školy, se Švédsko rozhodlo utnout školní docházku jen studentům starším 16 let. Mladší žáci dál normálně navštěvovali školy. Nyní jsou všechna školní zařízení a univerzity zcela v provozu.
Jedním z opatření, po kterém skandinávská země sáhla, byl zákaz shromáždění na 50 osob. Vláda doporučila lidem starším 70 let, kteří jsou rizikovou skupinou, aby se izolovali. Ostatní obyvatele požádala, aby respektovali bezpečné rozestupy a pokud to jejich profese umožňuje, aby pracovali z domova. Obchody, bary, restaurace i posilovny zůstaly po celou dobu otevřené.
"Na konci uvidíme, jak moc velký rozdíl bude mezi strategií, která je udržitelnější a kterou je možné uplatňovat dlouhodobě, a strategií, která znamená uzavření země, otevření země, uzavření země, otevření země," říká Tegnell.
Od října budou v zemi povoleny návštěvy v domovech pro seniory. "Je to riziko zrušit tento zákaz. Chci, aby nyní každý občan převzal zodpovědnost," uvedla ministryně sociálních věcí Lena Hallengrenová.
"Podstatou naší strategie je, aby lidé sami pochopili, že je třeba dodržovat určitá doporučení. Neexistuje žádné další řešení, dokud nebude k dispozici vakcína. A obyvatelé Švédska si to vzali k srdci," citoval britský deník The Guardian generálního ředitele švédské agentury pro veřejné zdraví Johana Carlsona.
Svérázným přístupem k epidemii koronaviru si epidemiolog Tegnell získal srdce Švédů. Stal se dokonce tak populárním, že si ho někteří lidé nechávají tetovat na tělo. Více informací se dozvíte v reportáži TV Nova:
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
