Mnoho lidí vyráží v posledních týdnech do přírody. Ti, co se vydali na hory, si mohli o víkendu užít velmi jasné sluneční halo, které bylo viditelné na Klínovci. Halové jevy se tvoří díky lomu světla na krystalcích ledu. V zimě se mohou hala tvořit i v přízemních vrstvách atmosféry.
O víkendu panovalo zimní počasí, teploty padaly hluboko pod nulu, poměrně jasná obloha ale vylákala do hor a přírody množství lidí. Ti, co v neděli vyrazili na Klínovec, mohli sledovat velmi jasné sluneční halo.
Halové jevy se objevují nejčastěji díky takzvaným cirrům, což jsou oblaka zhruba v 7 až 12 kilometrech. Tvoří je výhradně ledové krystalky, takzvané halo se vytvoří ve chvíli, kdy se na krystalcích láme sluneční světlo.
V zimě se hala mohou objevovat díky ledovým krystalkům i v přízemních vrstvách atmosféry. Velmi často tak můžeme narazit na hala například v okolí lyžařských areálů.
Halových jevů známe řadu, některá se objevují častěji, jiná jsou velmi vzácná. "Podle dlouhodobých pozorování v západní Evropě lze některý z halových jevů pozorovat více než 100 dní v roce. Takové číslo by naznačovalo, že je lze pozorovat téměř kdykoli se na oblohu podíváme, ale výrazných a dobře pozorovatelných halových jevů je pochopitelně méně. Navíc jev může trvat jen několik minut," vysvětluje Česká astronomická společnost.
Nejčastěji lze pozorovat takzvané malé halo, což je světlý kruh kolem Slunce o poloměru 22°, viditelná také bývají takzvaná parheliea. Těm se také říká paslunce nebo vedlejší Slunce. Parhelia se objevují jako dvě světlé skvrny na stranách Slunce, bývají na vnější straně malého hala. To ale nemusí být vždy viditelné.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz