Celostátní protivládní protesty v Kolumbii se vyostřují, ve městě Cali vypukla v pátek otevřená válka s nejméně deseti mrtvými. Prezident tam poslal armádu.
Protesty, původně namířené proti zvyšování daní, vstoupily do druhého měsíce. Přes den mají podobu většinou poklidných demonstrací, večer se mění v násilné střety s policií, která si nebere servítky.
Vyvrcholením byly páteční boje ve více než dvoumilionovém Cali, při kterých zemřelo nejméně deset lidí, z nichž osm bylo zastřeleno, informují zahraniční média.
“Na jihu města máme téměř válku,“ uvedl šéf bezpečnosti Carlos Rojas. Kromě deseti mrtvých si podle něj pouliční boje vyžádaly velké množství zraněných.
Jeden z případů je zachycen na videozáznamu. Policista v civilu a mimo službu zastřelil jednoho z protestujících. Vzápětí ho zlynčoval dav demonstrantů.
Do Cali, třetího největšího města v zemi, přijel kolumbijský prezident Ivan Duque a po poradě s bezpečnostními složkami sem povolal armádu.
Až do pátečních bojů úřady evidovaly 49 mrtvých. Mnoho lidí utrpělo zranění, velký počet se pohřešuje. Američtí ochránci lidských práv napočítali 63 obětí a vyzývají k uklidnění situace včetně vydání speciálního rozkazu, zakazujícího policejním agentům používání střelných zbraní.
Celonárodní protesty, při nichž účastníci staví barikády a blokují klíčové silnice, vypukly 28. dubna po ohlášeném zvýšení daní a zdražování. Přestože prezident obratem návrh stáhl, demonstrace pokračovaly. Lidi naštvala tvrdá reakce policistů, ale i celkově se zhoršující životní úroveň.
V padesátimiliónové Kolumbii žije podle ekonomů 42 procent obyvatel v chudobě, kterou ještě prohloubila pandemie koronaviru. Rozzlobení nad velkou sociální nerovností jsou hlavně mladí, třetina Kolumbijců ve věku 14 až 28 let nemá práci, ani nechodí do školy.
Tvrdou reakci vlády na protesty spojují analytici s tím, že půl století bojovala s levicovými partyzány, což ji vojensky posílilo. Ovšem sociální otázky zůstaly stranou.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz