Naše Česko

Ubývá rostlin i živočichu! Jak vrátit rozmanitost do krajiny?

Během posledních desetiletí došlo v důsledku lidské činnosti k obrovskému úbytku přírodní rozmanitosti v krajině. A to nemluvíme jenom o úbytku množství různých rostlin, ale i živočichů. Důsledky tohoto stavu nejsme zatím schopni vůbec domyslet. Budou ale dalekosáhlé. Už teď ale existují lidé, firmy nebo kampaně, které se o zdravou rozmanitost přírody alespoň pokoušejí.

Louky, nivy, lučiny. Nádherné přírodní lány plné květin, bylin, trav, ale také stromů, keřů a zvířat. To vše bylo v minulosti naprosto samozřejmé. Každý sedlák měl políčko, o které se staral a na kterém něco pěstoval. Dnes právě tato různorodost loukám chybí, a tak mizí. A spolu s nimi bohužel i živočichové.

"Louka je přirozený biotop, který potřebuje nějaké obhospodařování. Takže louky musíme buď kosit, anebo pást. A tajemství je v tom, že nesmíme ten management dělat příliš intenzivně. Pokud louku posekáme stejně jako trávník na zahradě pětkrát až desetkrát ročně, tak tam nebude ani moc kytek a hmyzu. Bude to spíš taková přírodní poušť," uvedl Jiří Malíček, botanik z Botanického ústavu Akademie věd ČR.

Související obsah

Podle botaniků je jedním ze základních problémů to, že se v současnosti vše dělá velkoplošně. "V minulosti při velkém množství vlastníků byl jeden kus louky pokosený, druhý byl ponechaný. A tak hmyz i zvířata mohly migrovat z jednoho místa na druhé. A totéž se týkalo i semen," doplnil botanik František Krahulec.

Základním měřítkem zdravé krajiny je právě různorodost a rozmanitost. Louka by neměla být souvislý lán, ale měl by na ní být i strom nebo keř. To je totiž velmi důležité pro zvířata. "Když motýl letí krajinou a má hlad, tak si potřebuje najít kvetoucí plácek, kde je dostatek kytek s nektarem. Pak se nají a chce relaxovat, ale fouká vítr a praží slunce. Tak se chce schovat do stínu, ideálně si sednout na nějaký strom. Na kladení vajíček potřebuje také ideální místo, kde není zima, ale ani teplo," popsal Malíček.

Související obsah

Jenže to všechno jen v husté trávě není možné najít, když louka není strukturně rozmanitá. Pro vlastníky louky je podle Krahulce úplně nejjednodušší řešení pokusit se udržet způsob obhospodaření z minulosti. "To znamená tu louku nekosit pětkrát za rok, ale pokosit ji jednou nebo dvakrát. A je důležité, aby se obhodpodařovávalo každý rok v jinou dobu," doporučil expert.

Záchrana podle botaniků možná je, ale rozhodně prý louky nebudou vypadat jako v minulosti. Důvodů k zachování jejich rozmanitosti je ale samozřejmě víc. Například naše zdraví, psychická pohoda, ale i krása. Naštěstí jsou stále místa, kde na klasické louky narazíme a kde je možné si tento přírodní dar vychutnat.

Související obsah

Například na Sedlčansku nedaleko Velkého Chlumce, kde je loučka starých časů (podívejte se v reportáži výše). "Jedná se o suchou louku, která nebyla nikdy obhospodařovaná. Nikdy nebyla hnojená a vždy se dvakrát za rok sekala. Díky tomu se z této lokality stala louka, kde roste nejvíce vzácné rostliny, stavače kukačky," nastínil Malíček.

K loukám a přírodě nejsou lhostejné ani některé české firmy. Malé přírodní zázraky z luk využívají k podpoře imunity nebo také v kosmetice. Třeba česká kosmetická firma Manufaktura si přírodního bohatství velmi váží, zpracovává jej s respektem a využívá moudra našich předků.

"S bylinkami pracujeme právě pro jejich úžasné účinky. Třeba pampeliška, sedmikráska, ostropestřec nebo řepík používaly už naše babičky. A říká se, že ze sedmikrásky se připravoval elixír krásy už v období renesance," vysvětlila Tereza Růžičková, vývojářka kosmetiky z Manufaktury.

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

K tématu Naše Česko

Důležité Události

Píše se na Deník.cz