Záchranáři zvířat v Česku shánějí peníze. Jen na provoz útulků v příštím roce potřebují 70 milionů korun. Celkem 17 jim dá stát, zbytek si musejí sehnat sami. Obracejí se proto na veřejnost, aby jim pomohla.
Vypouštění orlovce říčního, srnky, čápa nebo sovy. Během těchto krátkých okamžiků jsou ochránci volně žijících zvířat nejšťastnější. Předcházejí tomu ale mnohdy dramatické chvíle. Jako u těžce poraněného orla mořského. "Museli jsme do vody. Prostě chtě nechtě. Už neměl sílu. Byl hodně apatický," vysvětluje vedoucí Záchranné stanice Vlašim Petr Švingr.
Loni stanice bojovaly o záchranu 27 tisíc zvířat, letos jich měly o čtyři tisíce více. "Kolem 50 – 60 % zvířat se nám podaří skutečně zachránit," říká ředitel ústřední kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo.
"Nejčastěji se jedná o ptáky, ale také ježky, veverky, srny, zajíce a netopýry. Mezi nejvzácnější pacienty patří orel mořský, sokol stěhovavý nebo dudek chocholatý," vysvětluje Marta Bryndová ze Záchranné stanice pro zraněná zvířata Huslík.
Jen vyder říčních letos museli ošetřit přes 60. "Často se k nám dostávají z pytláckých želez. Občas se objeví rys, dokonce letos byl i jeden vlk," dodává Stýblo.
Léčba a péče bývá dlouhodobá a nákladná. Stanic, které se specializují na volně žijící zvířata, je v Česku 35. "70 milionů korun. To jsou peníze, za které jsme schopni zvířata nakrmit, zajistit veterinární ošetření, vyléčit a připravit na vypuštění zpátky do přírody," vysvětluje Stýblo.
Od státu dostanou čtvrtinu, zbytek si musejí zajistit sami. "Bez pomoci veřejnosti se při záchraně zvířat neobejdeme. Moc děkuji všem, kteří už přispěli a kteří nás nenechají ve štychu," vzkazuje šéf kanceláře.
Jak můžete pomoci zvířatům v záchranných stanicích, zjistíte na webových stránkách zvirevnouzi.cz.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz