Miliardové příjmy do státní kasy, statisícové náklady podnikatelů nebo úbytek restaurací a hospod na venkově. To všechno v minulosti souviselo s elektronickou evidencí tržeb. Podle námi oslovených ekonomů ale projekt slibovaný výsledek nepřinesl.
Narovnat podnikatelské prostředí a také zlepšit efektivitu výběru daní. To byly hlavní cíle EET. "Věřil jsem, že by mohl být trochu vyšší výběr, věřil jsem, že se trochu narovnají podmínky na trhu, ale k tomu rozhodně nedošlo," okomentoval fungování EET majitel pražské kavárny Louvre Sylvio Spohr.
Podnikatelé navíc v drtivé většině případů investovali do pokladního systému nemalé peníze. "Ty vstupní náklady byly i 10 až 12 tisíc korun," uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
U větších podniků vyšly náklady na pořízení pokladního systému EET i na několik stovek tisíc korun. "Částka, kterou jsem musel investovat do nového systému, byla přibližně 700 tisíc korun," spočítal Spohr.
"Zavedení EET způsobilo inflační vlnu v roce 2016, takže to platili řadoví občané celé České republiky v podobě třeba dražších jídel v restauracích," vyjasnil Kovanda.
Na EET už ale byli připraveni také podnikatelé, kteří se měli ve třetí vlně připojit od ledna 2023. "S tou variantou počítáme už šest let, protože šest let se o tom mluví," řekl majitel Barber Shopu Truefitt & Hill Petr Kucek.
Zavedení systému stálo Česko zhruba 370 milionů korun. Provozní náklady každý rok pak byly ještě o něco vyšší. Sečteno a podtrženo, projekt vyšel stát na přibližně miliardu a půl. Naproti tomu ročně vygeneroval pro státní pokladnu zisk v řádu až desítek miliard korun. "To EET vyneslo v roce 2018 zhruba 12 miliard korun, podobný výnos pak v roce 2019," srovnal Kovanda.
Za dobu fungování tedy celkem zhruba 35 miliard korun. Podle odborníků by bylo ideální cestou ponechání EET pouze na dobrovolné bázi, kompenzované například určitou slevou na dani.
Jak se EET osvědčila v praxi? Podívejte se na rozhovor s restauratérem z Asociace malých a středních podniků Lubošem Kastnerem:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz