Češi mají odpor vůči cizím armádám v krvi. Může za to rok 1968, tvrdí historici

Josef Svoboda

27. 1. 2022, 21:12

Přítomnost cizích vojsk na našem území budila vždy obrovské emoce. Podle historiků za to mohou vzpomínky na rok 1968, kdy nás obsadila vojska Varšavské smlouvy.

Když chtěli Američané v roce 2007 postavit v Česku základnu s radarem, který by se stal součástí protiraketového deštníku, poznali na vlastní kůži odpor vůči cizím armádám. Po celé republice vypukly nesouhlasné protesty.

Nepomohla ani motivační píseň, kterou pomáhala nazpívat tehdejší ministryně obrany. Protestující měli obavy, že se Česko stane terčem odvetného útoku. Lidé z Brd zase odmítali radar kvůli podezření, že jim rádiové vlny mohou poškodit zdraví.

Související obsah

Radar v Česku nejdříve za dva tři roky, tvrdí Schwarzenberg

12. 6. 2009

Nepomohl ani návrh armády, že provede rozsáhlou zdravotní studii. "Já se jim na nějaký vyšetření můžu vykašlat," měl jasno jeden z tamních obyvatel. "Sloužili bychom jako pokusní králíci, to přece nejde," uvedl v roce 2008 tehdejší starosta obce Trokavec Jan Neoral.

Po dvou letech tahanic zavolal tehdejšímu českému premiérovi americký prezident Barrack Obama a projekt odpískal. "Oznámil, že jeho vláda ustupuje od záměru vybudovat na území České republiky radar," sdělil v roce 2009 tehdejší premiér Jan Fischer.

Odpor vůči cizím armádám mají Češi podle historiků v krvi. Malý stát uprostřed Evropy jen krátce po jeho vzniku obsadili nacisté a hned poté takzvaní spojenci z varšavského paktu. "Ten pocit tenkrát byl neskutečný, to bylo něco. Je to 30 let a stejně mi chodí mráz po zádech," vysvětlil pamětník Bohumil Šoulák.

Protesty dnes provázejí i pouhé přesuny techniky přes naše území. Před šesti lety český válečný veterán vystrčil na Američany holou zadnici a dostal se za to až před soud.