V současnosti je v zemích Evropské unie schváleno pět různých vakcín proti nemoci covid-19. Dohromady bylo k začátku roku v Evropě podáno více než půl miliardy dávek těchto vakcín. Při takovém počtu je očekávatelné, že budou nahlášeny nějaké vedlejší účinky. Proto Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) na tyto účinky pečlivě dohlíží.
EMA pravidelně publikuje seznamy vedlejších účinků, které lze po očkování jednou ze schválených vakcín očekávat. Agentura upozorňuje, že vedlejší účinky jsou v naprosté většině případů lehké, nebo alespoň přiměřené, a ustanou do několika dní po očkování. Jedná se o případy, kdy se souvislost mezi vakcínou a vedlejšími účinky spíše odhaduje, protože přesné potvrzení nežádoucích účinků vakcín je velmi obtížné a závisí na mnoha faktorech.
"Při pohledu na data je nutné mít na paměti, že pocházejí z domnělých vedlejších účinků, které nahlásili jednotlivci a zdravotnický personál po použití covidové vakcíny. Nahlášené případné vedlejší účinky byly pozorovány, ale nemusí mít nutně souvislost nebo být přímo způsobeny vakcínou," uvedla mluvčí EMA Zala Grudniková.
Zdaleka nejpoužívanější vakcínou v zemích EU je vakcína Comirnaty od společností Pfizer a BioNTech s více než 545 miliony aplikovaných dávek. S některými z vedlejších účinků se setkalo 522 530 lidí.
Nejčastější nežádoucí účinky nahlášené v souvislosti s touto vakcínou jsou například únava, lehký otok v místě vpichu, bolesti svalů a kloubů, horečky a průjmy. S nějakým z těchto příznaků se setkal přibližně každý desátý očkovaný.
Vzácnější domnělé nežádoucí účinky jsou nevolnost a zvracení, které dopadly na méně než jednoho člověka z deseti. Po očkování touto vakcínou měla méně než setina očkovaných problémy se spánkem, únavou, nedostatkem chuti k jídlu, nadměrným pocením a zduřením lymfatických žláz.
Vůbec nejvzácnějším účinkem byla krátkodobá částečná paralýza svalů ve tváři. Ta může po obdržení vakcíny Comirnaty postihnout jednoho člověka z tisíce. Velmi vzácně se vyskytla také alergická reakce. Léková agentura proto doporučuje nechat se očkovat pouze pod dohledem odborníků, kteří mohou proti nežádoucím účinkům včas zasáhnout.
Druhou nejčastěji používanou vakcínou je Spikevax vyráběná společností Moderna s více než 103 miliony aplikací a 124 410 nahlášenými domnělými vedlejšími účinky. Podobně jako u vakcíny Comirnaty i uživatelé Spikevaxu nahlásili nejčastěji mírné otoky, horečky, zimnice, bolesti hlavy, svalů a kloubů, nevolnost a zvracení. S nimi se potýkala více než desetina lidí.
Jednoho člověka ze sta mohlo postihnout svědění v místě vpichu nebo závratě. V jednom případu z tisíce mohla vakcína způsobit otok a krátkodobé ochrnutí svalů tváře. Velmi vzácně, tedy jednou za deset tisíc dávek, se objevilo podezření na způsobení zánětu srdečního svalu a blan.
Stejně jako v předchozím případě i zde hrozí riziko alergických reakcí. Lidé alergičtí na některé složky vakcíny by ji tak měli vynechat.
Společnost AstraZeneca se svou vakcínou Vaxzervia při zahájení očkování nechtěně spustila paniku kvůli krevním sraženinám. Po více než 69 milionech podaných dávek už máme o této vakcíně lepší obrázek. Nahlášených vedlejších účinků bylo 231 363.
Nejčastější nežádoucí účinky vakcíny Vaxzervia jsou citlivost a tvorba modřin v místě vpichu, bolest hlavy a svalů, únava, horečky, zimnice a nevolnost. Podobně jako v předchozích případech šlo o více než desetinu očkovaných. EMA dodává, že po druhé dávce jsou už vedlejší účinky slabší.
Maximálně jednoho z deseti očkovaných čekají průjmy, bolest v končetinách, rýma a celková slabost. V jednom případě ze sta se potom může objevit snížená chuť k jídlu, zvýšené pocení, bolesti břicha, svalové křeče, svědění a vyrážka. Krátkodobé ochromení svalů ve tváři se opět vyskytuje v jednom případu z tisíce.
Nejzávažnější vedlejší účinky jsou zároveň ty nejvzácnější. Trombóza, tedy tvorba krevních sraženin v krevním řečišti, a Guillan-Barrého syndrom, kdy imunitní systém člověka napadá jeho nervové buňky, se může objevit v 0,01 procentech případů. V jednotkách případů se objevil také syndrom kapilárního úniku způsobujícího otoky.
Vakcína Janssen společnosti Janssen-Cilag se v EU vydala v téměř 19 milionech případů. Z toho bylo EMA nahlášeno 35 027 případů domnělých vedlejších účinků. EMA také hlásí, že většina účinků byla velmi slabá a nejpozději do dvou dnů opadla.
Nejčastěji se znovu objevovala bolest v místě vpichu, bolest hlavy a svalů, únava a nevolnost, tedy ve více než desetině případů. Bolest kloubů, kašel, horečka a zarudnutí místa vpichu se objevily vzácněji než jednou z deseti. V jednom případě ze sta se objevilo kýchání, závratě, necitlivost, pocení, bolest v krku, průjmy, vyrážky, slabost a bolest zad a končetin.
Vzácně se může vyskytnout cévní tromboembolie, tedy tvorba krevních sraženin v cévách, zduření lymfatických žláz a poněkud překvapivě zvonění v uších. Dále také snížená citlivost a zvracení, vše v jednom případě z tisíce. Velmi vzácně se stejně jako u vakcíny Vaxzervia může vyskytnout trombóza a Guillan-Barrého syndrom.
Výskyt těchto vedlejších účinků po aplikaci dodatečné posilovací dávky není ještě zcela známý.
Zatím poslední vakcínou schválenou v Evropské unii je Nuvaxovid od Novavaxu. Na přesné počty naočkovaných se zatím čeká, o jejím povolení se rozhodlo teprve na konci loňského roku. I tak má ovšem EMA představu o možných nežádoucích účincích.
Nejčastěji pozorované jsou očekávatelné vedlejší účinky jako bolest hlavy, svalů a kloubů, nevolnost a zvracení, únava a citlivost v místě vpichu. Tyto účinky se objevily v jednom případu z deseti. Se zarudnutím vpichu, horečkou a zimnicí se lidé setkají v méně než desetině případů.
Zduření lymfatických žláz, zvýšený krevní tlak, vyrážka a svědění potká přibližně každého stého člověka. Vzácnější vedlejší účinky vzhledem ke krátkému užívaní vakcíny zatím EMA nemá.
Častou otázkou ohledně bezpečnosti vakcín je jejich vhodnost pro těhotné a kojící ženy. Navzdory jmenovaným vedlejším účinkům EMA ujišťuje, že testovací studie neprokázaly žádné negativní účinky na dítě ani u jedné z vakcín. I tak ale doporučuje, aby se nastávající matky raději poradily se svým lékařem.
Co se týče úmrtí přímo způsobených vakcínou proti covid-19, EMA nemá jasnou odpověď. "U případů úmrtí je obtížné s jistotou stanovit přesnou příčinu smrti, a to i v případech, kdy máme dostupná veškerá data včetně pitvy," řekla Grudniková s tím, že EMA nemá kompetence na zjišťování příčin smrti.
Léková agentura uklidňuje, že i když mnoho z těchto vedlejších účinků vypadá hrozivě, stále jde pouze o domnělé účinky, které se mohly stát i z jiných příčin. "U většiny léčiv se většina podezřelých vedlejších účinků nakonec nepotvrdí," uzavřela Grudniková.
Prvního února začala registrace na očkování vakcínou od společnosti Novavax:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz