Velikonoce konečně bez covidu. Znovu se můžete těšit na pomlázku i kostel

Veronika Volejníková

14. 4. 2022, 17:04

Českou republiku po dvou letech čekají Velikonoce, nejvýznamnější křesťanské svátky, bez omezení. Koledníci vyrazí do ulic a kostely se otevřou pro tradiční bohoslužby.

Po dvou letech, kdy se koledovat mohlo jen velmi omezeně, a jedinou lidovou oslavou tak mohla být pouhá dekorace u vchodových dveří, se Češi mohou vrátit k tradičním oslavám velikonočních svátků. Po dvou letech také mohou věřící bez omezení zaplnit kostely. 

Česká města navíc znovu otevírají tradiční jarmarky. Například na Staroměstském náměstí v Praze se letos konají velikonoční trhy, které začaly už druhého dubna. 

Související obsah

36:51

Velikonoce bez omezení. Vláda schválila konec roušek v hromadné dopravě

13. 4. 2022 Kryštof Duda K. DUDA

Pro většinu lidí znamenají Velikonoce zdobení vajíček a pondělní koledování. Tato praxe ale nijak nesouvisí s tím, jak tento nejvýznamnější křesťanský svátek slaví věřící. 

"Týden před velikonoční nedělí nazývá křesťanská liturgie svatým nebo také pašijovým týdnem. Dny v tomto týdnu symbolizují Ježíšův příchod do Jeruzaléma a jeho smrt," vysvětlil teolog a religionista Petr Jan Vinš.

Například květy v názvu neděle před Velikonocemi odkazují na květy a palmové ratolesti, které lidé pokládali na cestu, když Ježíš přijel na oslátku do Jeruzaléma. 

Ačkoliv pondělí před Velikonocemi nazýváme Modrým či Žlutým a úterý Šedivým, v křesťanské tradici nemají tyto dny žádný zvláštní význam a slaví se při nich jen běžná bohoslužba.

Související obsah

Zelený čtvrtek a Velký pátek? Zapomeňte! Velikonoce čeká revoluční změna

12. 4. 2022 Ester Kabelová E. KABELOVÁ

Obdobně je tomu se Škaredou středou. Ta má však na rozdíl od předešlých dvou dnů alespoň ukotvení v křesťanské tradici jako den, kdy Jidáš přislíbil za 30 stříbrných zradu Ježíše. Odtud také pochází název Škaredá, který má tuto zradu připomínat.

Zvláštní váhu přisuzuje křesťanské slavení až Zelenému čtvrtku. Ten ale původně nemá se zelenou barvou nic společného. Název vznikl zkomolením německého slova Greindonnerstag (lze přeložit jako plačtivý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek).

Jakkoliv původní název naznačuje smutek, bohoslužby konané v tento den jsou spíše radostné. "Při poslední večeři, kterou ve čtvrtek slavíme, ustanovil Ježíš eucharistii, tedy přijímání posvěceného chleba a vína, které je jedno z klíčových bodů křesťanského života," vysvětlil teolog.

Související obsah

01:58

Otevírací dobu obchodů na Velikonoce změní nouzový stav. PŘEHLED

12. 4. 2022 Lucie Krošová L. KROŠOVÁ

Velký pátek dostal svůj název podle své důležitosti. "Každý pátek v roce je svým způsobem postní. Tento pátek je ale v tomto smyslu největší, protože v ten den byl Ježíš ukřižován," upřesnil Vinš.

Označení Bílá sobota pochází od bílého oblečení, které na sobě mají lidé u křtu. "V noci na velikonoční neděli slavíme zmrtvýchvstání Páně. Této oslavě říkáme vigilie, při ní přijímají svátost křtu zejména dospělí věřící," vysvětlil Vinš.

Nedělní bohoslužba opět připomíná zmrtvýchvstání Krista a zakončuje celý svatý týden. To, co nazýváme Velikonočním pondělím, už s křesťanskými Velikonocemi nijak nesouvisí.

Pomlázka snadno a rychle. Videonávod, jak si ji uplést: