Zahraničí

Achillova pata Západu. Sem může směřovat další Putinův útok

Achillova pata Západu. Sem může směřovat další Putinův útok
Vladimir Putin Zdroj: Profimedia

Zatímco na východě Ukrajiny probíhají tvrdé boje o každou vesnici, státy jako Finsko a Švédsko ve světle válečných událostí hodlají vstoupit do NATO. Tím by se vytvořila pro Rusko zdánlivě neproniknutelná zeď členských států aliance. Je však jedno místo, kde by mohlo Rusko zaútočit.

I přes ochranu, kterou zemím NATO přináší členství v alianci, není Západ zcela nezranitelný. Evropa má totiž jednu slabinu, která nejspíše přetrvá i po připojení Švédska a Finska do Severoatlantické aliance. A pokud by v tomto místě Rusko úspěšně zaútočilo, mělo by perfektní základnu pro další výpady do Evropy.

Touto slabinou je Alandské souostroví. Hustá změť drobných ostrůvků obklopující skupinu větších ostrovů se nachází v Baltském moři mezi Švédskem a Finskem. Oficiálně totiž patří k Finsku, skutečná situace je ale o něco komplikovanější.

​Alandské souostroví má totiž už od poloviny 19. století zvláštní status. Ostrovy jsou vojensky neutrální a nesmí na něm být umístěny žádné vojenské jednotky ani základny. Důvodem je vojenská dohoda z roku 1856, kdy si po vítězství v Krymské válce prosadila Británie a Francie demilitarizaci Baltského moře. Když se Finsko osamostatnilo, dohoda platila i pro něj.

Související obsah

Toto lpění na neutralitě se však může Finsku vymstít. "Je to Achillova pata finské obrany. Existují obavy, že v případě ruského útoku by Finsko nemuselo být schopno dostatečně rychle vojensky reagovat," domnívá se podle portálu OE24 poradce finského prezidenta Alpo Rusi.

Ani v současné situaci většina ostrovanů nechce o vojenském zabezpečení ani slyšet. Na ostrovech žije dohromady asi 30 tisíc lidí. Většina z toho je součástí švédské menšiny. Demilitarizovaný status ostrovů nenarušila ani druhá světová válka.

Vytvoření vojenské základny odmítají především sami Alanderové, kteří mají na ostrovech autonomii. "Myslím si, že fakt, že jsme demilitarizováni, je výrazným stabilizačním faktorem v oblasti Baltského moře," řekla alandská premiérka Veronica Thornroosová.

Související obsah

Finsko samotné se myšlence vojáků na Alandských ostrovech příliš nebrání. Pro militarizaci je asi 58 procent Finů. Protože jsou však Alandy autonomní oblastí, bez souhlasu tamějších úřadů nemůže finská vláda na ostrovy vojáky poslat.

Pro Rusko by přitom šlo o ideální cíl. Alandské ostrovy se nachází v relativní blízkosti přístavu v Petrohradu, kde za běžných okolností kotví i ruská baltská flotila. Okupačním silám navíc velmi pomohla strategická poloha mezi Švédskem a Finskem, odkud by mohly snáze kontrolovat nejen přesuny mezi oběma zeměmi, ale i v celém Baltském moři.

Rusko navíc už část ostrovů vlastní. Podle portálu France24 totiž Rusko ještě jako Sovětský svaz získalo na ostrovech v roce 1947 skrze mírovou dohodu budovu. Z ní dohlížel na to, že ostrovy zůstanou neozbrojené. Podle některých obyvatel je možné, že Rusko tuto nemovitost použije jako záminku pro vyvíjení tlaku na Finsko. 

Miloš Zeman řekl, že Vladimir Putin patří před válečný soud:

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Píše se na Deník.cz