Domácí

Evropa uvažuje o návratu k uhlí. Těžaři chystají rozšíření povrchových dolů

Řada evropských zemí se kvůli energetické krizi a sankcím proti Rusku vrací k uhlí, mezi nimi i Česko. Namísto útlumu těžby se dokonce otevírají nová ložiska. Kromě severomoravského OKD se k těžbě vrací i Sokolovská uhelná. Druhý největší tuzemský výrobce elektrické energie se rozhodl obnovit těžbu uhlí v západní části lomu u Královského Poříčí.

Do Evropy se dováží téměř polovina uhlí z Ruska. Řada evropských zemí uvažuje o tom, že by znovu více využila uhelné elektrárny. Mezi nimi jsou Itálie, Rakousko, Nizozemsko nebo Německo. Uhlí ale není. Česko ho dováželo zhruba sedm procent. Namísto útlumu těžby se tedy uvažuje o jejím rozvoji.

"OKD bude pokračovat v těžbě černého uhlí až do konce roku 2023. Společnost má v tuto chvíli uzavřené smlouvy na energetické uhlí s klíčovými zákazníky až do 30. června příštího roku. Deset aktivních porubů a celková produkce kolem 1,3 milionu tun černého uhlí, to je aktuální výhled OKD pro rok 2023," uvedla mluvčí OKD Naďa Chattová.

Podobně uvažují také na Sokolovsku. Tamní uhelná společnost a druhý největší výrobce elektrické energie poslal velkorypadla k obci Královské Poříčí. Z vytěženého uhlí vyrábí skupina teplo pro Sokolovsko a velkou část Karlovarského kraje.

Související obsah

V roce 2020 se Sokolovská uhelná rozhodla těžební blok uzavřít, nyní ho ale znovu otevírá. "My zatím pouze těžíme zeminu, která je nad uhelným ložiskem. Je nutné právě tuto zeminu odkrýt před samotným zahájením těžby hnědého uhlí. A pracuje zde kolem šesti stovek zaměstnanců," řekla mluvčí společnosti Kateřina Pištorová.

"V současné době jsme přistoupili k posílení technologie pro skrývku uhlí, abychom byli schopni zajistit produkci uhlí alespoň na srovnatelném objemu jako v letech stávajících," doplnil předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné Pavel Tomek.

"S ohledem na možný další vývoj v energetické oblasti nejen v České republice jsou také připraveni spolupracovat na přípravě opatření pro zajištění komplexní energetické bezpečnosti v období i po roce 2038. Jedná se tedy nejen o dodávky hnědého uhlí jako paliva pro energetické zdroje, ale současně také dodávky elektrické a tepelné energie," prohlásil mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.

Související obsah

O kotle na tuhá paliva výrazně vzrostl zájem. Potvrzují to i prodejci. "Mohu říct, že je to klidně 200 až 300 procent," prozradil spolumajitel Kotel na klíč Luboš Melichar.

Vláda připouští, že přechod na ekologické zdroje nebude tak rychlý, jak se předpokládalo. Stále ale doufá, že krize odezní a budeme se moci k ekologičtějšímu programu vrátit. "Ta rychlost přechodu na ekologicky neutrální nebo příznivé zdroje bude o něco pomalejší, než se původně předpokládalo," uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

"Počítáme s tím, že to uhlí nahradíme zčásti biomasou, zčásti komunálním odpadem a zčásti zemním plynem, takže to je zhruba plán do roku 2030," sdělil Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.

Podle původních odhadů měla skončit těžba uhlí na Ostravsku do konce letošního roku, teď OKD uvažuje o prodloužení až do roku 2025.

drz, jal, TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Píše se na Deník.cz