Ruský prezident Vladimir Putin podle zahraničních médií zoufale shání další vojáky, které by mohl poslat na Ukrajinu. Několik jednotek se proto stáhlo z rusko-finských hranic. Pro Moskvu je přitom takový krok ponižující, ještě před týdnem totiž hrozila Západu odvetou za plánovaný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO).
"Speciální vojenská operace" je pro Rusko zřejmě mnohem větší zátěží, než přiznává. Podle Vladimira Putina jde sice všechno tak, jak naplánoval, jeho činy jsou ale se slovy v rozporu. Ze základny u finských hranic se začali stahovat vojáci i těžká technika, upozornil portál Express.
Dokazovat to mají satelitní snímky. Z nich je patrné, že základnu u vesnice Alakurtti opustilo až tisíc vojáků. "Je víc než pravděpodobné, že je i s desítkami vojenských vozidel poslali vlakem na Ukrajinu," uvedl expert na ruskou politiku Marko Eklund.
Rusové od začátku invaze utrpěli podle ukrajinských odhadů rozsáhlé ztráty, padnout mělo přes 30 tisíc vojáků. Nové tak údajně shání, kde se dá. Kreml ale oficiálně přiznává mnohem nižší počty a propaganda hlásá, že ruská armáda na Ukrajině s přehledem vítězí.
Vojáci od hranic s Finskem odjeli jen týden po Putinových výhrůžkách Západu za chystané rozšíření NATO. "Odpovíme zrcadlově, pokud tam NATO rozmístí vojenskou infrastrukturu," řekl Putin agentuře TASS. Helsinky a Stockholm požádaly o členství právě v reakci na ruský útok na Ukrajinu.
Přístupové smlouvy se Švédskem a Finskem ve středu jako první země ratifikovala Kanada. Proti přijetí dvojice skandinávských zemí, které byly od druhé světové války neutrální, se původně stavělo Turecko kvůli jejich přístupu ke Kurdům. Ty Ankara pokládá za teroristy, nakonec ale obě strany našly kompromis.
Takhle špatně na tom Putin ještě nebyl. Na videu neovládá třes (06/2022):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz