O krok blíž zastropování cen energií. Fiala jednal s hlavními hráči na trhu

Linda Nguyenová

7. 9. 2022, 20:41

Ceny energií čeká zastropování. Premiér Petr Fiala (ODS) kvůli tomu dnes jednal s hlavními hráči na trhu. Přesné parametry představí příští týden. Zastropování cen energií mají pocítit na svých složenkách jak domácnosti, tak firmy nebo nemocnice. Cílem je, aby cena pro koncového zákazníka vycházela na šest až deset korun za kilowatthodinu. Loni byla průměrná cena 5,8 koruny.

Česko je o krok blíž k zastropování cen energií. To by se zatím mělo týkat elektřiny. Ve Strakově akademii proto bylo od rána rušno. Premiér si pozval jak výrobce, tak dodavatele.

"Cíl těch jednání je jasný. Chci, aby se podíleli na řešení, které připravujeme na národní úrovni, aby to vedlo k zastropování cen," prohlásil premiér. "Skutečně funkční národní řešení, se kterým přijdeme příští týden, vyžaduje to, aby výrobci, tak ti, kteří obchodují s energiemi, se na něm podíleli," dodal.

Právě dohoda s největšími výrobci má být cestou ke zlevnění elektřiny. Vůle je zřejmě na obou stranách. K podobnému kroku budou muset přistoupit i další země. "Všichni výrobci deklarovali, že chápou situaci, že je potřeba najít rychlé řešení. Myslím si, že Evropská unie nebude mít žádný problém, že členské státy budou pro své občany zastropovávat energie. Považuji to za fakt, že to tak dopadne," řekl generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš.

Související obsah

04:25

Vláda zvažuje zastropování cen elektřiny. Takto by se projevilo na účtech

7. 9. 2022 Kryštof Duda K. DUDA

V Česku je cílem, aby lidé zaplatili šest až deset korun za kilowatthodinu. To je pořád více než loni, kdy domácnosti platily necelých šest korun, v kombinaci s dalšími opatřeními by ale situace pro domácnosti měla být zvládnutelná. "Ve výrobě elektřiny jsme soběstační, tak se tam bude snadněji volit cenový strop. U plynu je situace složitější, protože ten musíme dovážet," vysvětlil poradce premiéra a ekonom Štěpán Křeček.

Poslanci řešili zvýšení rozpočtu o 50 miliard korun z původně schválených 280 miliard na 330 miliard korun. Důvodem jsou hlavně dopady konfliktu na Ukrajině nebo právě vysoké ceny energií.

Ceny ropy ve středu klesly na nejnižší úroveň od doby, kdy Rusko začalo válku na Ukrajině. Důvodem jsou obavy z omezené poptávky Činy i v souvislosti se situací kolem koronaviru.