APLIKACE TN.CZ
Zahraničí

Nad jeho říší slunce nezapadá. Karel III. nevládne jenom Velké Británii

Novým králem Velké Británie se stal Karel III. To však není jediný titul, který po své matce zdědil. Zároveň totiž musel převzít vládu nad celou řadou států po celém světě. Nad Britskou říší totiž slunce stále nezapadá.

Novopečený král Anglie Karel III. má před sebou velkou zodpovědnost. Jeho titul je totiž ve skutečnosti mnohem delší a obsáhlejší. Pod nadvládou britské koruny je totiž ohromné množství rozličných států a národů, kterým nyní Karel vládne.

Situace není jednoduchá ani v samotné Británii. Spojené království Velké Británie a Severního Irska, jak zní oficiální název státu, se totiž skládá ze čtyř autonomních zemí. Základem státu je Anglie, která je však pouze částí.

Související obsah

Na sever od Anglie se nachází Skotsko, na západ potom Wales. Právě titul princ z Walesu tradičně připadá prvnímu následovníkovi britského trůnu a dlouhé roky byl takto titulován i Karel, tehdy známý jako princ Charles. Poslední autonomní částí Spojeného království je Severní Irsko, které zůstalo jako jediné pod nadvládou Británie po vyhlášení nezávislosti Irska.

Všechny tyto země jsou historicky součástí království, stále si však zachovávají svou kulturní identitu a volí si vlastní parlament včetně svého premiéra. Úředním a zdaleka nejpoužívanějším jazykem je angličtina, avšak ve všech třech zemích existují snahy o vzkříšení a udržení původních keltských jazyků, jimiž se v nich tradičně mluvilo.

Zámořská území

Tím však výčet zemí, kterým Karel III. oficiálně vládne, nekončí. Británie má za sebou rozsáhlou koloniální minulost a velká část bývalých kolonií se dodnes neodtrhla. Zůstávají tak takzvanými zámořskými územími Velké Británie. Tato území na rozdíl od zemí Velké Británie nemají zastoupení v parlamentu, povětšinou kvůli malému počtu obyvatel.

Mezi tato území patří například město Gibraltar na jihu Španělska, Bermudské ostrovy u pobřeží Severní Ameriky nebo souostroví Falklandy, o které Británie svedla v roce 1982 válku s jihoamerickou Argentinou. Zámořským územím jsou také Kajmanské ostrovy v Karibiku, kde se také nachází ostrovy Montserrat, Anguilla, Turks a Caicos nebo Britské panenské ostrovy.

Související obsah

Část zámořských území tvoří vojenské základny. To je například případ základen Akotiri a Dekelia na Kypru nebo Britského indooceánského území, které se rozkládá na několika drobných atolových ostrůvcích v Indickém oceánu.

Ne všechna zámořská území ale plní vojenskou funkci. Spadají sem i vědecké základny, které se nachází daleko na jihu. Sem patří Britské antarktické území, které tvoří základny na Antarktidě. Vědci žijí také v základnách v Jižní Georgii a Jižních Sandwichových ostrovech, což jsou prakticky polární oblasti na jihu Atlantského oceánu.

Vůbec nejmenším zámořským územím, které zcela patří Velké Británii, jsou Pitcairnovy ostrovy. Shluk ostrůvků uprostřed Tichého oceánu, z nichž pouze jeden je obydlený, v současnosti jej trvale obývá jenom padesát lidí.

Země Commonwealthu

Dalším pozůstatkem koloniálních dní je Commonwealth, sdružení národů pod britskou královskou korunou. Tyto země jsou na Británii zcela nezávislé, používají vlastní měnu, volí si vlastní vládu a v některých případech i mluví vlastním jazykem. Většina těchto států ale technicky zůstává konstitučními monarchiemi, zatímco jiné si zvolily svého prezidenta.

Pod vládou Karla III. je tak kromě Spojeného království dalších 14 nezávislých států rozmístěných po celém světě. Všem státům velí premiér, zároveň ale mají také svého britského guvernéra. Ti reprezentují britského panovníka v jednání s vládami.

Největšími z těchto států jsou Austrálie a Kanada. Obě tyto země získaly svou nezávislost relativně brzy; Kanada v roce 1867 a Austrálie v roce 1901. Své vazby ale nikdy zcela nezpřetrhaly. Příkladem mohou být světové války, kdy vojáci jak Austrálie, tak Kanady bojovali pod britskou vlajkou.

Související obsah

Velká část Commonwealthu se nachází v Karibiku. Patří do něj ostrovní státy jako Jamajka, Bahamy, Antigua a Barbuda, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Grenada nebo Svatý Vincent a Grenadiny. Ve Střední Americe Commonwealth také doplňuje Belize. Většinu těchto zemí letos navštívili na své oficiální návštěvě princ William a vévodkyně Kate.

Až do loňského roku sem patřil také karibský ostrov Barbados, který si však v listopadu zvolil svou první prezidentku Sandru Masonovou. Tím se stal republikou nezávislou na Koruně. Masonová na Barbadosu předtím fungovala jako guvernérka.

Ostrovní státy, které stále uznávají svrchovanost britského panovníka, se ale nachází i mimo Karibik. Poblíž Austrálie existuje několik dalších států, které patří do Commonwealthu. Jsou jimi Papua Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Tuvalu a Nový Zéland.

Samotný Commonwealth je mnohem větší. Celkem jej tvoří 56 nezávislých států, které se vzájemně podporují. Patří sem například i africké státy jako Jihoafrická republika, Keňa, Nigérie či Tanzanie. V Asii se zase ke společenství hlásí Indie, Pákistán, Srí Lanka nebo Malajsie.

Nejen královský titul

Vzhledem k velkému počtu států a národů, kterým britský panovník vládne, není divu, že má i velké množství titulů. Ty nejzajímavější často pochází od domorodých národů v Amerikách, Africe nebo v Tichomoří.

Kanadský indiánský kmen Černonožců tak Karla III. tituluje "Červená vrána." Kríové mu zase říkají "Ten, na něhož Slunce dobře shlíží". Pro Inuity byl Karel dlouhá léta "Synem velkého náčelníka."

Titul "Oloiširu Ingiši," kterým nazývají Karla Masajové v africké Tanzanii, se dá jednoduše přeložit jako "Pomocník krav." Doslovný překlad je ale poněkud noblesnější a v zásadě znamená "Ten, koho krávy milují tak moc, že jej volají v nesnadných časech." U Masajů představují krávy velké bohatství a tvoří jeden z kulturních pilířů masajského národa.

Král Karel III. se v Londýně pozdravil s občany Velké Británie:

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz