Ruské ostřelování měst bylo od počátku invaze obávanou taktikou útočící armády. V posledních týdnech ale míra bombardování postupně klesá. Důvod je prostý. Rusům velmi rychle dochází důležitá munice.
Armádě Ruska velice rychle dochází její nejmodernější rakety. Tvrdí to alespoň ukrajinské ministerstvo obrany. Podle něj Rusko čím dál méně používá své střely typu Iskander, uvádí agentura Interfax. Údajně se jimi totiž snaží šetřit.
Naposledy měli Rusové použít Iskandery minulý měsíc. "Iskander se nyní používá velmi vzácně. Naposledy to bylo v srpnu, kdy vystřelili na Kyjev z Běloruska," sdělil zástupce ukrajinského ministerstva obrany Vadym Skybytský.
Počet raket Iskander, které má Rusko k dispozici, podle ukrajinského ministerstva obrany spadl pod 200. To potvrzuje také bezpečnostní expert Jiří Vojáček. "Určitě je možné, že už těch raket není tolik. Na začátku války se předvídalo, že Rusko má okolo 1 200 Iskanderů. Během války jich vystřelili tak 800 až 1 000," řekl Vojáček.
Rakety Iskander se řadí k nejmodernější munici, kterou má ruská armáda k dispozici. Jedná se o rakety, které díky pokročilým technologiím navádění dokážou trefit cíl s přesností na 10 metrů. Rusko si tyto rakety nyní šetří.
Vystřelené a ztracené rakety totiž nemůže snadno nahradit. Iskandery jsou velmi náročné na výrobu, zejména kvůli množství elektroniky, která je potřeba pro správné navádění. Rusko má navíc problémy kvůli sankcím, což výrobu raket zpomaluje a znesnadňuje.
Místo nich zapojilo do boje starší munici jako Točka, která pochází ze 70. let minulého století. I když je Iskanderům podobná, nemá ani zdaleka takovou přesnost jako Iskandery. I přesto, že jde o zastaralou technologii, Rusko Točky využívalo i v relativně nedávných konfliktech v Čečensku, Gruzii a Sýrii.
Dalším typem raket, které Rusko používá k ostřelování, jsou rakety S-300. Ty však jsou nejen zastaralé, ale nejsou ani určené k bombardování. "Jsou to protivzdušné rakety. Zaměřování cíle ve vzduchu je jiné než na zemi a ten radar, který rakety navádí, není tak přesný na zemském povrchu, kde jsou překážky," vysvětlil Vojáček.
Používání protivzdušných raket proti pozemním cílům s sebou přináší velká úskalí. Nejsou totiž tak přesné ani silné jako střely určené k pozemnímu bombardování. Protivzdušné rakety při svém zaměřování necílí přímo letadlo, nýbrž jim stačí se k němu pouze přiblížit. Poté vybuchnou a o škodu se postarají šrapnely.
Skutečnost, že Rusko přistoupilo k ostřelování protivzdušnými raketami, podle Vojáčka svědčí o několika věcech. "Rusové musí být zoufalí. Ty rakety nejsou vůbec levné, a pokud je užívají takto špatně, nejspíš to je proto, že už nic jiného nemají," předpokládá Vojáček. Ukrajina navíc tvrdí, že střely S-300, které Rusové používají, ležely desítky let ve skladu a byly určené k likvidaci.
